Článek
K vyhledávaným místům v centru Prahy patří kromě restaurací, kaváren, divadel a dalších kulturních zařízení v okolí Václavského náměstí rovněž Nová budova Národního muzea.
Ve druhé polovině února jsem do zmíněného prostředí zavítal i na výstavu Czech Press Photo. Právě prohlídka vynikajících děl uznávaných fotografů a reportérů, přibližujících emotivní zážitky z roku 2024 v Česku i ve světě, byla třeba i při dvouhodinové návštěvě výstavního areálu příjemným zpestřením mrazivého dne. Z každého snímku, fotky vyzařovaly autentické momenty, které autoři zachytili při své práci.
A sportovní příznivci si mohli znovu připomenout fantastickou atmosféru mistrovství světa v hokeji v Praze nebo i unikátní záběry ze sportovišť při olympiádě v Paříži. Tedy euforii vítězů, či zklamání těch, kterým to na medaili nevyšlo. Právě emoce byly hlavním motivem vystavovaných fotografií.
Návštěva Nové budovy Národního muzea vyvolává zřejmě i zájem o další informace. Dotyčná stavba tvoří výrazný architektonický kontrast k Historické budově Národního muzea na Václavském náměstí, s níž byla trvale spojena podzemní chodbou do jednoho muzejního komplexu.
Návštěvníci najdou mj. expozice dějin 20. století a Dětské muzeum.
Nová budova Národního muzea má nesmírně zajímavou historii. Asi se najde velice málo objektů v Praze, které za svou historii zažily čtyři naprosto různá využití. Tento objekt byl nejprve Pražskou burzou, poté parlamentem, pak rozhlasovým studiem a nyní je muzeem.
Burza, Federální shromáždění, radio i muzeum
Jak uvádějí webové stránky kudyznudy, nejstarší část Nové budovy Národního muzea, projektovaná Jaroslavem Rösslerem, byla dostavěna v roce 1937 a sloužila jako Pražská burza peněžní a zbožní. Po roce 1948 byla burza zrušena a z Rudolfina se sem přesunulo sídlo parlamentu, v té době označovaného jako Národní shromáždění. Budovu však bylo třeba rozšířit, a tak byl v roce 1964 zpracován první návrh přestavby budovy, na kterém se podíleli architekti Karel Prager, Jiří Kadeřábek a Jiří Albrecht.
Ke stávajícímu objektu Národního shromáždění byla provedena přístavba a zároveň byla vztyčena unikátní nadstavba. Ta je řešena v ocelovém svařovaném nosníku – mostní konstrukci a označuje se jako Vierendeelova konstrukce podle belgického inženýra Arthura Vierendeela. Součástí projektu byl i Pylon, který se stal údajně tajným památníkem Jana Palacha.
Přestavba byla dokončena roku 1973, probíhala za provozu, a to od roku 1968. Od ledna 1969 se změnil název z Národního na Federální shromáždění. Poté, co Československo zaniklo, v budově vysílalo rádio Svobodná Evropa. Rozhlasová stanice se ale roku 2010 z centra Prahy odstěhovala a budovu předala Národnímu muzeu.
Nová budova rozšířila výstavní kapacitu muzea o více než 3000 výstavních metrů, poskytla nové prostory pracovníkům muzea, návštěvníkům nové zázemí, muzejní obchod a konferenční a multimediální sály. Během rekonstrukce Historické budovy muzea byly oba objekty propojeny v jeden celek podzemním tunelem.
Expozice Dějiny 20. století
Expozice otevřená v červenci 2021 v Nové budově je výjimečná jak svým rozsahem, tak i komplexností. Přibližuje na téměř 2 000 m2 prostřednictvím bezmála 1 000 exponátů dějiny českých zemí mezi lety 1914 a 2004. Rozmanitost událostí i osudů lidí předvádí expozice v různých prostředích – ukazuje vývoj náměstí a ulic, proměnu pracovních, obchodních či kulturních prostor i soukromí bytů s dobovým vybavením.
Expozice Dějiny 20. století přináší také pohled na proměny české a československé politiky. Představuje klíčové osobnosti, stejně jako zásadní mocenská rozhodnutí, která pociťovaly všechny vrstvy obyvatel. Expozice je chronologicky členěna s důrazem na historické milníky let 1918, 1945 a 1948.
Zdroj: webové stránky kudyznudy.cz
