Článek
Lubomír Růžička se tak vrátil do soutěže, v níž předtím působil řadu sezon. Byl i asistentem trenéra české reprezentace.
S týmem Svitav si trenér Lubomír Růžička dokonce zahrál v evropském poháru, což byla pro klub z Pardubického kraje obrovská událost.
„Nastoupili jsme i proti jednomu týmu z Istanbulu. Takže celek z patnáctitisícového českého města odehrál soutěžní zápas ve světové metropoli, která má přes patnáct milionů obyvatel. Pro Svitavy, které se představily v Turecku, něco výjimečného,“ připomněl Lubomír Růžička už před několika lety, když jsem s ním hovořil jako sportovní novinář přímo ve svitavské sportovní hale.
Ambiciózní kouč patří k velmi komunikativním trenérům.
„Mluvím plynule a naučil jsem se ji v Prostějově. Ve dvaadvaceti letech jsem tam přišel jako asistent trenéra a v týmu bylo šest cizinců. Jelikož jsem maturoval z němčiny, anglicky jsem do té doby nehovořil,“ svěřil se mi dále Lubomír Růžička při interview.
„Najmul jsem si na půl roku jednu Američanku, manželku od jednoho hráče. Denně jsem se dvě hodiny doučoval angličtinu. To je nutnost, protože v basketbalovém světě se mluví jen tímto jazykem. Teď s ním nemám problém. Záleží na každém, jak do sebe takříkajíc investuje. Snažím se jezdit po světě na stáže a získávat odbornost,“ říkal už tehdy.
A když přišla řeč na nějaké vysněné angažmá, tak neváhal s odpovědí.
„Sny a touhy? Určitě trénovat ve Španělsku. Byl jsem tam na měsíční stáži a vyhovoval mi jejich život, dlouhé obědy a večeře. Chodí se pozdě spát a práce začíná druhý den po desáté hodině,“ dodal s úsměvem.
