Článek
V listopadu se obvykle už příliš hřibovitých hub neurodí, znalejší houbaři však nemusejí z lesa odejít s prázdnou. Je to totiž období vhodné pro růst jiných jedlých hub a dvě z nich si zde představíme.
Strmělka mlženka
Je to poněkud rozporuplná houba. Kvůli jejímu pachu ji jedna skupina houbařů nemůže doslova ani cítit a druhá skupina ji kvůli tomu samému zbožňuje. Má velmi specifické a výrazné kořenité aroma. Komu nevoní, tomu může způsobovat žaludeční potíže.
Klobouk má šedobílé zbarvení, uprostřed bývá tmavší. Spodek klobouku a nožička bývají světlejší, bělostné. Lupeny sbíhají na třeň. Dorůstá poměrně značných rozměrů, starší plodnice mívají klobouk i 20 cm široký, doporučuje se však sbírat spíše ty mladší.
Roste poměrně hojně, v lesích všech typů i mimo ně, také na místech ovlivněných člověkem – u cest, v zahradách apod., často v tzv. čarodějných kruzích.
Při troše fantazie a bez znalosti typické vůně lze strmělku mlženku zaměnit za více jiných druhů hub. Nejčastěji jsou uváděny záměny za jiné druhy strmělek (kyjonohou, velikou apod.), jedlou čirůvku zamlženou, případně za jedovatou, ale nehojnou závojenku olovovou.
Nejlepší kulinářskou úpravou mlženek je nakládání do octového nálevu. Do směsí a smaženice se příliš nehodí, protože její chuť přebije vše ostatní.
Strmělka mlženka
Čirůvka fialová
Fialově zbarvené houby zpravidla houbaře příliš nelákají, což může být chyba. Třeba taková holubinka doupňáková je chuťově vynikající. Lakovka ametystová zase v malém množství barevně obohatí lecjakou směs. Nebo čirůvka fialová…
I tato houba je typická svou vůní – je silná, pronikavá a příjemně nasládlá. Celá houba je zbarvena do bělofialových tónů, nejvýrazněji fialových na klobouku a v lupenech. Nožička je podélně vláknitá.
Vyskytuje se na podobných stanovištích a podobným způsobem jako výše zmíněná strmělka mlženka, často rostou pospolu.
Pominu-li houbařsky nepodstatné záměny za čirůvku dvoubarvou nebo čirůvku špinavou (obě jsou rovněž jedlé), splést si ji lze také za některé druhy nejedlých pavučinců – zejména za pavučinec kozlí nebo vzácnější pavučinec fialový, ty však mají obvykle na nožičce zbytky rezavého závoje. Dále mohou hrozit záměny za jedovaté druhy helmovek – narůžovělou nebo ředkvičkovou.
Čirůvka fialová je za syrova jedovatá, ke konzumaci je potřeba tepelné úpravy alespoň 15 minut, podobně jako u václavek nebo hřibu kováře. Poté ji lze využít všemi různými způsoby.
Čirůvka fialová
Upozornění
Před sběrem obou těchto druhů ke konzumaci se silně doporučuje důkladné porovnání všech určovacích znaků podle atlasu hub, případně konzultace se zkušeným houbařem nebo mykologem.
