Článek
Pise se zde velmi dobre o tom socialismu. Ja nikdy nemohl byt komunistou a tak me nechali jen vyucit se remeslu.Prace byla pomala nekdy, dalo se oslavit na pracovisti lecos. O politice jsme slyseli jen chvalu, nic jineho. Bylo to stale stejne. Do prace jsme chodili a byla to pro kazdeho čest. Zboziho nebylo jako na zapade , ale to hlavni bylo zarucene. (/mleko vejce chleba pivo atd)Zivot plynul pomalu a neuspechane.Nemohu si na socialismus moc stezovat. Pro nekoho to bylo malo to verim, Pan Havel se mel fajnove kdyz ho na zapade podporovali. Ja o nem nic neslysel az po revoluci. Nekteri se nechali i zabit na hranicich ,kdyz nelegalne prechazeli. Nevim , ale ja nic nevedel ze se maji nekde lepe nez ja. Myslel jsem si ze je to standart. Za to po ravoluci kdyz jsme pracovali u soukromnika, bylo jako nahle probuzeni. Nevim jesli se mstili podnikatele, nebo nevedomky tak cinili, ale prace byla uz neco jineho. Obdobne jsem to poznal i na zapade kdyz nas vyslali na praxi. Nic socialistickeho jak jme byli zvykli. Davali nam to pekne najevo.Ten prechod na kapitalismus nekterym nam dal dost zabrat svou nesmiritelnost s realitou. Pak se to nejak uklidnilo a slo to celkem normalne. Me to na UP udelalo docela pekny bordel v evidenci. Dlouho jsem si nemohl zvyknout ze kdyz nepracuju dostanu podporu. Neco neobvykleho pro me. Ale na pracovisti se s vami moc nebavili . Konec a hotovo. To byla druha vec na co jsem si zvykal pomalu. Léta 1989 az 2005 by meli zohlednit v duchodu. Kdyz jsem zadal o doklady na UP tak mi potvrdili ze jsem podporu nedostaval a ja mam doklad ze mi vyplaceli 4100 kc. No proste bordel . Byla to doba divoka.
.
