Článek
Realita však ukazuje, že tyto iniciativy mohou být stejně tak zdrojem zisku a moci. Fenomén „komodifikátorů“ odhaluje, jak se z ušlechtilých ideálů mohou stát nástroje ke komerčním a mocenským zájmům. Pojďme se podívat na dané vybrané čtyři oblasti.
- Komodifikátoři anti-dezinformací (s nástupem sociálních sítí a fake news se boj proti dezinformacím stal klíčovým tématem. Na této vlně se však svezli jednotlivci a instituce, kteří z boje proti lžím vytvořili ziskový obor. Think-tanky, technologické firmy, politici i neziskové organizace využívají rétoriku pravdy jako zbraň proti konkurentům, zdroj zisku nebo prostředek k posílení vlastní moci. Bohužel, nadměrná kontrola informací může ohrozit svobodu slova a monopolizovat pravdu, což oslabuje demokratický dialog).
- Komodifikátoři demokracie (demokracie je často manipulována komodifikátory, kteří z jejích procesů čerpají finance, vliv a moc. Konzultantské firmy, nadbytečné regulační orgány a složité procedury zbytečně vyčerpávají veřejné zdroje a podkopávají důvěru veřejnosti v politický systém. Komplexní byrokracie zpomaluje rozhodování, vytváří prostor pro lobbyistické zájmy a posiluje mocenské postavení těch, kdo procesy kontrolují).
- Komodifikátoři ESG (ESG - Environmental, Social, Governance - má sloužit k podpoře etického podnikání, ale nyní spíše představuje obchodní značku, kterou využívají korporace, aby se prezentovaly jako odpovědné, často prostřednictvím greenwashingu a certifikátů na míru. Investiční fondy i firmy optimalizují své ESG skóre pro zisk, místo aby skutečně přispívaly ke změně. Z udržitelnosti se tak stává jen další komodita, která slouží spíše k budování image než k reálným dopadům.
- Komodifikátoři cílů udržitelného rozvoje OSN 2015–2030 (cíle OSN pro udržitelný rozvoj se zdají být příležitostí ke zlepšení světa. Nicméně komplexní regulace, které mají cíle podporovat, mohou být využívány k centralizaci moci a eliminaci konkurence. Nadnárodní korporace a globální elity těží z regulací, které malé firmy a rozvojové země nedokážou splnit, což vede k erozi ekonomické suverenity. Manipulace veřejného mínění a tlak na univerzální přijetí těchto cílů hrozí oslabit diverzitu přístupů a demokratické rozhodování).
Výše zmíněnému zneužívání se dá předejít transparentností a odpovědností (kdy veřejné i soukromé instituce musí být pod větším dohledem a mít povinnost dokládat efektivitu svých iniciativ), decentralizací (kdy umožňují lokální přizpůsobení globálních pravidel a kdy dochází k podporování rovných příležitostí pro menší hráče), kritickým myšlením (kdy je rozvoj mediální gramotnosti a otevřeného dialogu klíčem k posílení občanské kontroly) a zaměřením se na reálné výsledky místo symboliky (tzn. prioritizovat konkrétní a měřitelné dopady před marketingovými kampaněmi).
Komodifikace hodnot, které měly sloužit k obecnému dobru, představuje čím dál akutnější výzvu pro budoucnost ČR, Evropy, Západu i světa. Aby tedy tyto iniciativy mohly skutečně prospívat, musí být zaměřeny na transparentní a férové naplňování svých cílů, nikoliv na posilování moci a zisku úzkých zájmových skupin.
