KOSMOVA KRONIKA. Kronika Čechů

KOSMOVA KRONIKA. ( Budyšínský rukopis . V III. F 69 ).

__________________________________________

Dnes v další lekci z české historie se podíváme na to, čím je velice zajímavá tato stará kronika, která se řadí mezi nejstarší české kroniky.

Co je o kronice všeobecně psáno :

Je nejstarší českou kronikou. Původní text byl napsán latinsky a jeho autorem byl Kosmas, děkan pražské kapituly. Kroniku sepsal pravděpodobně v létech 1119 až 1125. (…) Původní rukopis kroniky se nedochoval, ale dnes je známo celkem 15 rukopisů. Dlouho byl nejstarším známým rukopisem tzv. Lipský z konce 12. století, který byl po druhé světové válce nezvěstný. Jen o něco mladší z přelomu 12. a 13, století je rukopis Budyšínský, dnes uložený v Národním muzeu v Praze.

Konec z Wikipedie .

________________________________________________________

Takže co se čtenář dozvěděl . Čtenář se dozvěděl, že kroniku napsal žid Cosma ( Kosma).

Tak to je on, ten chytrej Cosma, který napsal tu naší starou kroniku. Která už dnes není k nalezení a tak nám jistě bude stačit ta, která je uložená v Národním muzeu v Praze a které se říká Budyšínská. Na obrázku si každý všimne té čepice na hlavě děkana. A to by vám mělo i říct, že děkan byl zdaleka a že také jistě dokázal číst Toru a samozřejmě i šifrovat speciální židovskou substitucí.

Před pár roky jsem kontaktoval vrchního v Národním muzeu v Praze, který má rukopis na starosti a sdělil mu, že v textu kroniky je psáno něco jiného, než se všeobecně všude píše a vyučuje. Jednalo se hlavně o první stranu kroniky, kde je vlepen i velice zajímavý obrázek . Na něm jsou malovány dvě osoby, které stojí u hradu.

Zjistil jsem, že je velice složité vysvětlovat někomu, a to například neznalému vědci, který má za ty roky, co študoval, v hlavě svůj naučený a roky prověřený repertoár, který se při svých studiích naučil. A tedy je velice nepravděpodobné, že je ochoten přijmout i nějakou jinou variantu či myšlenku, která by mohla na příklad vědce posunout o level výše. O co tedy šlo ?

Napsal jsem, že u hradu stojí 2 králové. A to český král Karel IV. a jeho syn Václav IV. Další věcí, kterou jsem mu napsal bylo to, že na skále pod hradem jsou psány Letopočty. Tedy určitá data, která všem ukazují, kdo jsou ty dvě tam stojící osoby.

Všude se píše, že na obrázku jsou malováni: Čech + Lech. Ale vše je zase jinak, než se může nějakému vědci zdát. A to protože je velice důležité si přečíst text, který je pod obrázkem i psán. (Obrázek je na papíru a ten tam byl vlepen někdy koncem 14. a možná začátkem 15. století. Velice důležité je také si přečíst text, který je psaný na papíru vedle obrázku po jeho levé straně. Pak by měl vědec a historik jistě velké jasno.)

A tak vám dnes napíši, co je psáno pod hradem, kde stojí dvě osoby. Protože autor znal židovské šifrování, tak vám text přeložím, jelikož to šifrování také dost dobře ovládám.

PŘEKLAD :

Dílu wíeffu Piz nes Pan ROD Díla Znát de 4 u Bran. Dif i Syncov Sfů (zvou) Sione (skála). Humani GEN. Codu. Pěrec (pírko) Ptak ať Máž Muž Růky Fí Taj S castu Piz (pis) De Mě KARU Kapl (kaple) i Psů (lev). Div Jej Uččí. Zněj Zláf (sláv) 4 Maju Rod. Tod. I Dna (den). Pis Je Cvaj 4 (2 + 4, znamená dva králové a oba jsou IV.). GEN. Hrada Jůde Rébu (židovský rébus). Pis Hystoria Care (psaní historie Cara). Má Sione Matic (matika). A tu náz Jez 4. (a tu nás je 4). Ví Sup. Jef. (Zná substituci žid). Fůsu Slonce Lidej. (subst. lidí slunce, slunce = Lucem). Dif Psá a Div Fí . Cfísa (kvíz) 14. Máj. Der (ten) Rabín Dal. Déd je I Man. Sok Fobě (obě) de Cref (krev). Sde Pane Má. (zde Pane má) Sione Pis Generacione v Multiplic 4 + 4 Cref (Krev) Cér je Lůn de Human GEN.

De Jew tu Znaja. Dif (div) Fonen (tento) 4 Hrad je Data. Fůs (Sup) Vě Porge 4 (Borge 4) Rébu (rebus) tu Mus (muž) má. Psaj Man Deníce (deník). Cáj i Fír (Karel i IV.). Děl de Fény (dílo Václava). Rec (Rek) Germán jes Vě Náz (ví nás) Dif (div) a ví Reč (řeč) Jo Su Kare to. (já jsem Kara To). Živé de jej i ménos.

Zlůfa (slova) ito ššid ví. (žid zná slova). Fttác (pták) i let jej Syncu lap. Kůslo syno má můr. (kouzlo synu má zeď). Nám sů Fény. (Já jsem Václav). Genaraci dám vo Carů co Germána Volám. Ať Tme zláf (sláv) má recu (reku) lidu 4 Ere i ten Caztl (i ten hrad). Děl i Exe i powím wo Fítu (Vítu). Vě run Tam je dat. (zná znaky tam jsou data).

Fůs Jaw (fůs = sup = sub. substituce)= židovská substituce. Huž 2 dívej KRALA Znal Vény i 4. (Tak se dívej 2 králové. Znal Václava IV.).

________________________________________________________

Tak zde je napsáno to, co je psáno na první straně Kroniky. Každý vědec a historik si to opět pořádně naštuduje. Kdo je tedy podle toho textu autorem této naší velice důležité kroniky o které se učí děti a studenti už od nepaměti. Se pilný čtenář dozví, když se seznámí s tím, jak se se psalo a šifrovalo ve středověku, kdy vám nějaký kvalitní písař dokázal do určitého textu zapsat i souběžný text, který byl určený jen tomu, kdo ovládal tento složitý židovský zápis, který je založen na židovské substituční šifře.

Takže hlavním smyslem a významem této první strany je to, že vám autor píše, že na obrázku pod hradem, jsou psány důležitá data. Tedy důležité letopočty. Zároveň vám píše , že letopočty se týkají Historie Cara a krále a to z rodu Lucemburgů. (slonce lidej = slunce = světlo = Lucem. + Porke. = Borge. = Lucemborge. = Lucemburk).

Zároveň je v textu datum narození Karla IV.(14. Máj)

Význam věty : Pták i let jej synu lap.

Ptákem je zde SUP. (substituce). Let = znamená = Léta, datum. Synu lap = znamená , najdi ty letopočty.

Slova Rabín dal.- Znamená že to psal Rabín. A podle toho jaké je v textu jméno, tak to ukazuje na rabina, který se jmenoval KARA. Jedná se tedy o pražského rabína a básníka, který se jmenoval Avigdor ben Jiccak Kara. Narozen v Řeznu 14. století a zemřel v Praze 25. dubna 1439.

______________________________________________________

Takže študujte. To dobré. Když by snad nějaký chytrý vědec váhal a pořád nevěděl vo co go, tak se nebujte mě zeptat a já vám to dám více polopatě.

V další lekci která se bude týkat této velice důležité kroniky vám napíši to, co je psáno vedle po levé straně na tom vlepeném papíru.

Obrázky : Národní muzeum Praha . V III. F 69