Článek
Voynich manuscript. ( Yale Beincke Library MS -408 ).
Dnešní můj článek se bude z velké části týkat toho, proč žádný vědec během posledních sta roků nebyl schopen dešifrovat a tedy i zjistit co obsahuje za tajemství středověký rukopis, který je nazýván podle svého nálezce Michala Voynicha.
Všude kde se píše o tomto rukopisu se čtenář dočte většinou tohle. Neznámá kniha, neznámé písmo, neznámé znaky, neznámý jazyk atd.
Já protože jsem na rukopisu nechal dost času vám mohu zde i napsat co je příčinou toho, že žádný chytrý vědec a co jich je a nebo i v současné době se snaží pokořit šifru, kterou je rukopis psán , nikdy nebude úspěšný a nikdy nezjistí správný význam textu rukopisu a správný význam jeho textu a obrázků.
Zahraniční vědce to znamená vědce z USA, Británie, Holandska, Německa, Švýcarska, Austrálie a nebo Polska vynechám, protože když je rukopis psán ve starém českém jazyku, tak úspěšný řešitel, tedy ten kdo zjistí o rukopisu více by měl v první řadě ovládat náš jazyk. To znamená jazyk kterým se zde mluvilo a psalo ve středověku.
Další a to velice důležitou věcí, kterou je potřeba dokonale ovládat je Substituční šifra. Zde v případě rukopisu Voynich , kde je použita speciální židovská šifra je tato podmínka velice důležitá. Co znamená tato Substituční šifra. Tak to vám v kostce nastíním.
Židovská substituce : Jedná se o šifru, kdy má každý znak, tedy písmeno svou číselnou hodnotu. Tomu se říká Kabalistický numerologický systém Gematrie.
Uvedu zde příklad : číslo 1 = A,I,J,Q,Y. Číslo 2 = B,R,K. Číslo 3 = C,G,S,L. ( číslo 3 jsem vám ukázal v minulém článku, kde vám ho autor rukopisu Eliška z Rožmberka i na začátku rukopisu ukazuje. Ukazuje všem, kdo ovládá židovskou substituční šifru, jak psala a co i použila za substituci při své zápisu. Dále Číslo 4 = D,M,T. Číslo 5 = E,H,N. atd.
Jedná se tedy o 8 čísel a těch 8 čísel obsáhne celou abecedu. To je celé tajemství té substituční šifry. Velice složitá substituce.
Takže bez znalosti této důležité substituční šifry nikdo nikdy nerozluští voynichův rukopis.
Tohle když jsem napsal zahraničním vědcům, kteří na rukopisu dělají desítky roků, tak se každý z nich chytal za hlavu, protože mu jako vědci bylo hned jasné, že rukopis nikdy nerozluští.
Dále v různých diskuzích čtu například tohle. Proč to nedají umělé inteligenci, ta je chytrá a jistě by to hned vyřešila. Mohu vám zde napsat, že jsem AI kontaktoval. A zeptal se jí : Ahoj chceš poznat jak je šifrován Voynich Manucript. AI mě napsala : Budu velice ráda, když mě naučíte jak je šifrován ten rukopis. Tak jsem se zeptal: Znáš substituční šifru ? Ona odepsala : Jistě znám substituci, tu používám neustále. Tak jsem AI napsal jak vypadá ta židovská substituční šifra. A sdělil jí , že každý znak má svou číselnou hodnotu. Reakce AI byla : Ukončete chat . Prosím ukončete Chat. Už mě nic neposílejte. A tak chytrá AI ukončila konverzaci. Tolik tedy k tomu, že ani tato umělá inteligence nedokáže, i když by chtěla dešifrovat a tedy prolomit šifru, kterou je psán pro spoustu lidí ten pěkný středověký rukopis.
Jak jsem tedy psal. Celý rukopis je šifrován a psán ve starém českém jazyku. Jak je i psáno na jeho stránkách. Jak vědec zjistí kdo je jeho autorem. Každý vědec to zjistí velice snadno a to tak, že bude číst text rukopisu. Když tedy bude schopen číst text, tak velice snadno zjistí autora. Autor se vám i sám na začátku rukopisu představuje. Píše kdo je a jak se jmenuje. Píše také kdy se narodil atd.
Ukáži vám kde : na začátku rukopisu folio značené 1 v. Na tomto foliu je malována symbolická rostlina ve které jsou schovány čísla. Ty čísla vám ukáží velice důležitý letopočet. A to letopočet narození autora ( Elišky ).
V textu té strany je psáno : Zelených lupenů je 14 a zlatých je 6 a 6. To je datum mého narození. Každý kdo fajn vidí a podívá se na obrázek, tak tak uvidí na jednom lupenu dva znaky. Ty znaky jsou J + T. ( jak už jsem vám ukázal, tak písmeno J má hodnotu čísla 1. Písmeno T má hodnotu čísla 4 ). Máte tedy čísla 1466. Tato čísla ukazují letopočet narození Elišky z Rožmberka. Její jméno je samozřejmě také v textu té strany psáno. ( Eliška nenapsala zlatých lupenů je 12. A to z jednoho velice důležitého důvodu. Protože by nemohla napsat letopočet 1466.
Samozřejmě to co zde píši může pochopit jen ten , kdo ovládá židovskou substituční šifru. Jak jsem během posledních asi tak 13 roků zjistil, tak tuto substituci neovládá zde u nás v česku nikdo. Proč tomu tak je ? Proč ? Protože tato středověká šifra, která byla ve středověku jak jsem zjistil velice hojně používaná se dnes už na žádné vysoké škole nevyučuje. A tak vědci bloudí už spoustu roků.
Vědcům uniká jedna velice důležitá věc a tou je tohle : Pro středověké myšlení a literární tvorbu je velmi charakteristické hledání skrytého významu za literaturou a vnější formou.
Proto je velice důležité více přemýšlet a více se snažit.
Dále se neustále řeší vznik rukopisu. Zde bych chtěl jen připomenout , že když se Eliška z Rožmberka narodila roku 1466. Tak zákonitě rukopis vznikl až po tomto datu. Uhlíková datace rukopisu je podle mého zjištění chybná. Samozřejmě jsem už také informoval kolegu na Arizonské univerzitě, který dělal ten test. A nebo i jinak. Greg H. na Arizonské Univerzitě , kde se dělal test ( C 14) zjistil stáří pergamenu. Stáří pergamenu vám ale nikdy neurčí to , kdy byl rukopis napsán. To by měl podle mě pochopit každý, kdo to má v hlavě alespoň dobře srovnané.
Dále by se měl každý, kdo se snaží o pochopení a dešifrování textu podívat na poslední stranu rukopisu. Na straně která je značená 116 v je psán návod na dešifrování. Na té straně jsou kresleny i tři obrázky. Ty jsou : Klíč. Kozlo. Žena .
Klíč je ten horní obrázek. Během sta roků žádný vědec nedokázal ten klíč identifikovat. Tak jsem vědcům napsal, že se jedná o obrázek klíče. A to z důvodu, že v textu je psán návod na dešifrování a tedy Key.
Dále je v textu té strany psán i význam rukopisu a samozřejmě i jméno autora.
Zde vám napíši jak zápis končí :
Alísa Díf jí Oko Roš Sláf Ac Fon Pzá Jej Co Nám Casty Žílo.
Překlad současnost :
Eliška dívka jsem. Z Oka a Růže. Slavná Jak on. Píši jak se v naší kastě žilo.
Autor Eliška zde všem sděluje, že pochází z rodu Voka a Růže. A popisuje dějiny svého velice důležitého rodu.
Celý zápis je dělaný jako kouzlo. ( slovo kouzlo je také v textu té strany psáno).Že se jedná o kouzlo, každý pozná podle těch křížků, které jsou i v textu mezi slovy. Kdo zná knihu od Zíbrta, kde je také pěkný obrázek psaného kouzla, tak jistě není nějak překvapen. Ta kniha od Zíbrta se jmenuje - Kouzla a Čáry Starých Čechů.
Podle textu, který je psán byl zápis proveden v roce 1504 a to bylo Elišce z Rožmberka 38 roků. Tedy 3 roky před její smrtí. Eliška umírá v roce 15o7. Její rod ale pokračuje, protože měla s manželem 3 syny. Velice zajímavá je i skutečnost, že hrad Hardeg v horním Rakousku, kde Eliška se svým manželem žila založil její předek z rodu Vítkovců.
Takže závěrem vám připomenu co je důležité. Více se snažit a pak má každý možnost dešifrovat text rukopisu.
