Článek
Upozornění: Tento text není než satirická fikce. Pokud vám cokoli zní uvěřitelně, znamená to, že autor nemá dost fantazie, aby vymyslel něco bláznivějšího, než je naše každodenní realita.
Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci překvapil novináře i své vlastní koaliční partnery prohlášením, ve kterém se přihlásil k většině tezí, s nimiž proti jeho vládě vystupuje spolek Milion chvilek pro demokracii.
„Prosímvás, já vám něco řeknu. Já jsem si to přebral,“ zahájil premiér. „Já jsem viděl tu Letnou. Kolik tam bylo lidí. A víte co? Já jim dávám za pravdu. Těm lidem. Úplně. Já jim to přiznávám veřejně, tady, před kamerama. My ve vládě jsme svoloč, dezoláti, nevzdělaní populisti a tohle všechno, co o nás v těch novinách píšou. Já to nezpochybňuju. Já jsem prozřel. Vždyť já už se chystal prodat tuhle zemi Putinovi. Ale pak jsem si řekl, Andreji, co z toho? Putin teď stejně moc neplatí, takže bude lepší otočit a směrovat zase na západ.
Jenže prosímvás, co s tím? My jsme vyhráli volby, máme programový prohlášení, lidi od nás něco čekají. Ale pan Svěrák říká, že nemáme vládnout, a pan Trojan taky, a pan Minář píše petice. A je jich víc. Tak jsem se rozhodl: my si to přiznáme a půjdeme pryč. Já nabízím vládu opozici. Ať si to zkusí oni. My je podpoříme. Ať Rakušan, ať Jurečka, ať Bartoš, ať pan Minář, ať si to rozdělí, jak chtějí. My odstoupíme. Protože teď už je nám jasný, že v demokracii nerozhoduje počet hlasů, ale jejich kvalita.“
Minář: Nejde ohrožovat demokracii rezignací
Reakce Milionu chvilek přišla během dvaceti minut.
„S hlubokým znepokojením sledujeme dnešní vystoupení premiéra Andreje Babiše, které považujeme za další bezprecedentní útok na demokratické uspořádání České republiky,“ uvedl Minář. „Premiérovo prohlášení je ve skutečnosti sofistikovanou formou destabilizace ústavního systému. Vláda, která byla řádně zvolena, nesmí svou legitimitu jenom tak předat. To, co premiér označuje za vyjití vstříc občanské společnosti', je ve skutečnosti pokus přenést odpovědnost za rozklad státu na ty, kdo na tento rozklad dlouhodobě upozorňují. Tohle je manévr, jaký jsme dosud v českém prostředí neviděli, a musíme se mu postavit.“
Minář v rozhovoru s novináři ještě dodal: „Tohle je Babiš v nejčistší podobě. Když nemůže demokracii poškodit tím, že vládne, poškodí ji tím, že vládnout přestane. My tohle musíme pojmenovat.“
Babiš: Tak já už nevím, co chcou
Babiš vzápětí svolal další tiskovku.
„Prosímvás, já už nevím, co oni chcou. Včera chtěli, ať nevládnu. Tak jsem řekl, že nebudu vládnout. A teď najednou chtějí, ať vládnu, protože kdybych nevládnul, tak bych ohrozil demokracii. Já se ptám, prosímvás, ať si rozmyslí, co chcou, a pak mi to řeknou.“
Vládněte dál, ale podle našeho programu
Jako první to vyslovil předseda ODS Martin Kupka: „My nechceme, aby pan Babiš odstoupil. To by byl chaos. My chceme, aby vládl. Ale chceme, aby vládl rozumně. To znamená: aby prováděl takovou politiku, která by nepoškozovala zemi.“
Na dotaz, jaká politika by to byla, odpověděl: „Taková, s jakou bychom vyhráli volby my, kdybychom je vyhráli.“
Mikuláš Minář tuto pozici vzápětí upřesnil ve svém prohlášení: „V demokracii platí, že i voliči opozice mají právo chtít vládu, které by důvěřovali. A vládě můžeme důvěřovat, jenom když provádí politiku, se kterou souhlasíme.“
Babiš si od novinářů nechal formulaci dvakrát zopakovat a pak poznamenal: „Aha. Takže já mám vládnout, ale mám dělat jenom to, co by dělali oni, kdyby vyhráli volby. Tak jo. Já už si nějak poradím. Babiš si vždycky poradí.“
Babiš navrhuje střídavou péči
„Já jsem nad tím přemýšlel,“ uvedl Babiš hned následující den, „a říkám si: v rodinném právu se to běžně dělá. Tak proč ne v politice. Já navrhuju panu Minářovi, že v sudé týdny bude premiérem on, v liché já. V sudé týdny bude on naplňovat program Milionu chvilek. V liché já budu naplňovat programové prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů. Každý si přijde na své.“
Reakce Mikuláše Mináře byla opět negativní.
„Pokud bych byl premiérem v sudé týdny, znamenalo by to, že v sudé týdny vládnu. V tu dobu by Milion chvilek nemohl svolávat demonstrace, protože by demonstroval proti své vlastní vládě. Tím by došlo k ochromení jednoho z nejdůležitějších nástrojů naší demokracie – pravidelných demonstrací proti současnému stavu. Babiš mi tímto návrhem ve skutečnosti jen odebírá svobodu shromažďování.“
Patová situace
Frustrovaný Babiš následně oznámil, že teda zůstane premiérem na plný úvazek a bude se snažit plnit oba programy zároveň.
„Já jsem to vždycky říkal. Já budu premiérem všech. Takže prostě budu víc makat. Ráno budu plnit program ANO, odpoledne program Milionu chvilek. Když pan Minář chce, aby koncesionářské poplatky zůstaly, tak ráno zavedu, že se ruší, a odpoledne, že zůstávají. Když pan Svěrák chce víc peněz pro ČT, tak ráno je seberu a odpoledne je dám.“
Pokus o realizaci tohoto přístupu ale netrval dlouho. Poté, co Ministerstvo financí vydalo během jediného týdne jedenáct vzájemně se rušících metodických pokynů, Babiš prohlásil, že to prostě vzdává. „Úředníci už jsou prostě unavení. Ono by to šlo, kdyby všichni uměli makat jako Babiš. Ale prosímvás, kdo tohle umí, že? Takové nasazení já můžu chtít jenom po sobě.“
Už se tedy zdálo, že Babišova snaha o sblížení s Milionem chvilek vyjde naprázdno, ale s geniálním řešením na poslední chvíli přispěchal Petr Macinka.
„Zapíšeme demonstrace na seznam UNESCO“
„Já mám návrh, který tohle všechno vyřeší,“ prohlásil Macinka. „A vyřeší to tak, že všichni budou spokojeni. Pan Babiš bude moct vládnout podle svého programu. A pan Minář bude moct demonstrovat víc než kdy dřív. A ještě na to dostane peníze. Protože my prostě necháme české demonstrace proti vládě zapsat na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.“
Podle Macinky by byl zápis vítězstvím pro obě strany. Demonstrace by získaly mezinárodní ochranu a status nezrušitelné tradice. Žádná budoucí vláda by je nemohla zakázat, omezit ani ignorovat. Zároveň by je ale UNESCO chránilo „v jejich autentické podobě“. Co to přesně znamená, vysvětlil Macinka hned vzápětí.
„Je to čisté řešení. Pan Minář bude moct svolávat demonstrace tak často, jak bude chtít. Dokonce na to bude moct čerpat dotace z evropských fondů pro kulturní dědictví. Jediná podmínka UNESCO je, že obsah demonstrace musí zůstat autentický. Což znamená, že hesla, řečníci, témata i požadavky se nesmí měnit, aby nedošlo k narušení jejich kulturního charakteru. Ale to je jen technická podmínka. To nikoho omezovat nebude.“
Novináři okamžitě upozornili, že tato podmínka ve skutečnosti znamená, že Milion chvilek bude od tohoto okamžiku do konce věků opakovat požadavky z března 2026 – jakékoli nové téma by narušilo autenticitu zápisu. To Macinka potvrdil.
„Přesně tak. Milion chvilek bude donekonečna demonstrovat za zachování koncesionářských poplatků, proti jmenování Filipa Turka ministrem a proti podlézání Trumpovi. I za třicet let. I za padesát let. I kdyby mezitím Trump dávno umřel a Filip Turek byl dávno prezidentem. UNESCO by to nedovolilo změnit.“
Minář: To je přesně to, co jsme potřebovali
Ačkoli se Mikuláš Minář k předchozím Babišovým návrhům stavěl kriticky, Macinkův nápad přijal překvapivě vstřícně.
„Po pečlivém uvážení Macinkův návrh podporujeme,“ prohlásil Minář. „Zápis do UNESCO je historickým uznáním úlohy, kterou občanská společnost hraje v českém státě. Pro nás je to mimořádné ocenění. Pokud jde o podmínku autenticity, kterou někteří komentátoři označují za problematickou, já v ní naopak vidím pozitivní prvek.“
Minář dodal: „Upřímně řečeno, jednou z nejvíc vyčerpávajících částí mé práce bylo neustálé hledání nových témat. Každý týden musel někdo z nás přijít s novým důvodem, proč se zrovna tuto sobotu sejít na náměstí. To byla mimořádná intelektuální zátěž. Nový režim nám umožní soustředit se na to, co je skutečně podstatné. A podstatné není jedno konkrétní téma. Podstatné je, že mě prostě vláda sere. Není rozhodující, čím přesně. Rozhodující je, že to trvá a trvat bude. O to víc, když to teď chce UNESCO.“
Mináře nečekaně podpořili i Hynek Čermák, Ivan Trojan a další herci, kteří jeho demonstrace rádi navštěvují: „Jsme připraveni každou sobotu znova a znova přednášet tentýž projev. Děláme to v divadle celou kariéru a nikdy nám to nevadilo.“
