Článek
Nástup Pirátské strany byl v našem státě velkolepý. A samozřejmě, jako u většiny takovýchto nových a originálních, nestandardních projektů vzbudili Piráti velká očekávání a naděje minimálně těch lidí, kteří je volili. Velkým přínosem byla (a vlastně pořád ještě je) charizmatická a naprosto originální osobnost Ivana Bartoše. Pirátský kapitán se odlišoval od standardních bafuňářů ostatních stran prakticky vším - nejen svými dredy, ostře řezanými rysy a energickým vystupováním, ale také opravdovostí, nehraným nasazením a ztotožněním se s pirátskými ideály, které přímo kapalo z každého jeho vystoupení. Ostatně celý marketing Pirátů byl osvěžující a originální, i když hodně provokativní. Těm poněkud rozjíveným rošťákům musel fandit každý, kdo neměl rád standardní politické plky a fráze. A to, že někteří hulili a ostošest načerno stahovali vše, co se na internetu dalo najít, bylo vnímáno jako takový nestandardní protest proti ohraným klišé. Osud politické strany ale dlouhodobě nelze stavět jen na vtipném PR. Mnoho občanů Piráty právě kvůli tomu, že se původně etablovali jako internetová strana, považovalo za schopné ajťáky a rozšířená byla představa, že pokud se dostanou k vlivu, nastoupí jejich početné, výkonné a neformální skupinky s notebooky a převrátí zamrzlou, zaostalou, byrokratickou a nevýkonnou státní správu do podoby přátelsky a efektivně fungujícího digitalizovaného prostředí.
Bohužel skoro žádné z očekávání relativně početné skupiny voličů Pirátů se nenaplnilo. Pouze Ivanu Bartošovi zůstaly jeho dredy a charizmatické vystupování. Jeho strana se ale rychle zařadila do politického mainstreamu, pirátští představitelé oblekli saka a kravaty, sám Bartoš začal obhajovat své ne-konání obecnými frázemi. A nakonec naprosto vyhořeli v tom hlavním očekávání - Piráti prostě NEJSOU schopní a operativní ajťáci a v digitalizaci postoupil podstatně víc než oni lidovecký ministr Jurečka. Velká blamáž se stavebním řízením potom už jen definitivně pohřbila naděje drtivé většiny pirátských voličů, že se díky nim podaří zefektivnit a digitalizovat fungování našeho státu. Celé to zarámovalo veřejné praní pirátského prádla na pirátském fóru, které ukázalo, jak relativně významná část jejich členské základny fanaticky vyznává ultralevičácké zásady prakticky na půdorysu komunistických (Stačilo!) představ. A to už nemá ani se zbytky očekávání voličstva vůbec nic společného.
Zřejmě nelze očekávat, že by kdokoliv ze stávajících českých Pirátů ona očekávání a představy alespoň částečně naplnil. A o stranu, zmítající se mezi komunistickými ideami a snahou o udržení politických funkcí bez ničeho originálního a nového nemají skoro žádní voliči zájem. Pirátská galeona jde zřejmě definitivně ke dnu.
Je jen určitou ironií, že jednou za dalších stran, která při svém nástupu vyvolala velká, ale nenaplněná očekávání, bylo ANO. Pamatuji časté rozhovory těsně po vzniku tohoto hnutí, že přece tak strašně bohatý člověk, jako je Andrej Babiš, nebude mít zájem tahat ze státu peníze jako ti ostatní chudí politici, takže se bude věnovat spíš rozvoji země. Nikdo si tehdy neuvědomil, že Babiš jako velký podnikatel naopak umí tahat ty peníze ze státu mnohem efektivnějši a ve větším rozsahu, než ti ostatní. No ale ti, jejichž očekávání ANO nenaplnilo, už dávno ANO nevolí.
