Článek
Násilí v rodině, násilí všude kolem, za hrdiny se nepovažují jedničkáři, ale ti, kdo mají nejdražší oblečení, kdo dokážou nejen ignorovat, ale i fyzicky napadnout učitele. Nejlepší jsou ti, kteří třeba kouří marihuanu nebo jinak fetují. Hrdinové jsou ti, kteří odkážou učiteli sprostě nadávat, kteří se vidí jako bojovníci MMA, a podle toho se chovají. Kopnutí do hlavy - vždyť to nic není, zvířecí akteři z tzv. filmů pro děti se jen oklepou a zase se jede dál.
Za mých mladých let se každý, kdo se jen trochu lišil, vyobcoval sám z kolektivu. Všichni jsme chodili bezmála v teplácích, kdo přinesl do školy třeba plátkové žvýkačky, se vytahoval. Dnes je opak vítán. Násilí a nenávist je navíc podporováno rodiči. Možná se budete bouřit, ale sáhněte si do svědomí. Kde by jinak děti vzaly třeba názor - jo, máš Barbínu, ale není od Matela, tak táhni, nikdo se s tebou nebude bavit. Je to pod naší úroveň. Jak toto odsouzení berou dotčené děti? Jako velkou křivdu. Jenže se pak některé snaží se zbytku vyrovnat, třeba tím, že začnou kouřit, pít, fetovat, nebo se chovat hrubě.
Nedávno jsem viděl v televizi, jak údajně dívka kopala do hlavy telátko. Hnus. Kdybych mohl, udělal bych jí totéž, aby pochopila, že se to nedělá, že to bolí. I to telátko, které vlastně nic nechápe a neumí se bránit. Na statného býka by si toto hrdinka určitě netroufla.
Nic nového pod Sluncem. Kdysi, už je to pár let, jsem jel v autobuse. Skoro ve dveřích stála mladá slečna. Tak asi 17. Stařenka o francouzských holích potřebovala vystoupit, tak ji slušně požádala, aby dveře uvolnila. "Tak mě přeskoč, ty spajdrmene"se ozvalo z úst této rádoby dívky. Dovolil jsem se dívku upozornit, že její chování bylo nevhodné, ukázala mi prostředník ruky. Měl jsem v tu chvíli chuť zapomenout na slušné vychování a jednu jí ubalit. Škoda, s podobným jednáním se setkáváme denně. A děláme něco proti tomu? Odpovím si sám. Neděláme nic. Částečně i ze strachu, že by se dívky zastalo okolí a bylo by ještě hůř.
