Hlavní obsah

Ať se volí mediální rady přímo

Foto: Karel Janeček

Nedá mi to. Česko se už několik týdnů hádá o televizní a rozhlasové poplatky a já v té hádce marně hledám jakýkoli smysluplný obsah.

Článek

Spor o poplatky se změnil v kulturně-politickou  válku. Je vyhrocený do krajnosti, a přitom se jedná o nepodstatnou věc. To důležité přitom uniká.

Vyhrocený spor o technikálii

Symboly rozhodně nepodceňuji. Jsou důležité a lidé za ně právem bojují. Ovšem způsob, jakým se platí veřejnoprávní média, symbolem svobody opravdu není. Je to technická záležitost , kterou různé demokratické státy řeší různě. V Evropské unii dnes poplatky platí lidé v deseti zemích, jedenáct zemí je zrušilo a v šesti se neplatily nikdy.

Přesto se u nás o téhle technikálii vede spor, jako by šlo úplně o všechno. Stávky, pochody, demonstrace, slova o konci svobody a demokracie. Taková míra vášní nejen že neodpovídá tomu, oč se hraje. Je až absurdní.

Jak iracionální ta debata je, nejlépe ukázal případ Oldřicha Kaisera. Herec na demonstraci před Českou televizí přednesl budovatelskou báseň o Leninovi. Celá země pak několik dní řešila, jestli to byla recese, nebo přihlášení se k jednomu táboru.

To čeho jsme svědky a někteří bohužel i aktivními účastníky je příznak degenerující nebo již  zdegenerované společnost. Řeší se nesmysly a na podstatné věci nezbývá pozornost. Ve Francii jsou přitom od podzimu skutečné problémy: hořela radnice v Limoges, města vyhlašovala zákaz vycházení a vláda mluvila o povstání. Pár set kilometrů od našich hranic pátým rokem pokračuje válka. To jsou události, které rozhodují o tom, v jakém světě budeme žít. V české debatě jim patří zlomek prostoru, který dostávají poplatky a spor o interpretaci jednoho herce.

Srovnejme to s jedním z největších ohrožení svobody v současnosti, s návrhem chat control. V Bruselu se dál vyjednává o nařízení, které by otevřelo cestu ke skenování soukromé komunikace nás všech. Další kolo je, mimo jiné, na programu v prosinci. Jde přitom o mnoho  řádů větší ohrožení svobody a demokracie než otázka, z které kapsy se platí televize.

Kolik lidí, kteří dnes stávkují a míří na Letnou, se někdy ozvalo proti Chat Controlu?
Jsem přesvědčen, že mizivý zlomek. A obávám se, že by nešli, ani kdyby je někdo pozval.

Neříkám to proto, abych někoho urážel. Mnoha lidem na demonstracích o svobodu jde upřímně. Obávám se však, že mnozí se prostě jen nechali zmanipulovat davem a strachem, podobně jako za Covidu. Pro mnoho jiných se takovýto protest stal osobním alibi. Byl jsem tam, stál jsem na správné straně, mám splněno. Zbytek, mě už nemusí zajímat.

Nezávislost se rozhoduje v radách

Netvrdím, že na způsobu financování vůbec nezáleží. Je nepřijatelné, aby veřejnoprávní média sloužila jako nástroj vládní agendy. Platí to pro tuhle vládu i pro každou příští. Je dobré si však uvědomit, že peníze nejsou v tomto případě primární páka . Důležitější je, kdo rozhoduje.

Rada České televize má osmnáct členů. Dvanáct volí Poslanecká sněmovna, šest Senát. Rada Českého rozhlasu má členů devět, šest volí Sněmovna a tři Senát. Rady jmenují a odvolávají generální ředitele a schvalují rozpočty.

Způsob, jakým se do rad volí, je přitom trapná komedie. Různé organizace navrhnou desítky kandidátů, sněmovní výbor z nich vybere tři na každé místo a kandidáti se představí poslancům. Vypadá to jako soutěž, ale o jménech se předem dohodnou poslanecké kluby a hlasování už jen jejich dohodu potvrdí.

V roce 2022 tehdejší koalici dohoda v tajné volbě opakovaně nevyšla, a tak si odhlasovala volbu veřejnou. Letos v červnu Sněmovna zvolila radní ČT opět podle předem uzavřené politické dohody. Žádná skutečná soutěž mezi kandidáty neexistuje. Nerozhodují schopnosti, ale to, čí jste člověk.

Parlamentní většina si dřív nebo později poskládá radu. A kdo má radu, má i ředitele. Platí to s poplatky i bez nich. Platilo to za minulé vlády a platí to i dnes.

Dokud budou o kontrolorech veřejnoprávních médií rozhodovat politici, zůstane jejich nezávislost věcí momentální dobré vůle politiků.

Ať rady volí občané

Řešení je jednoduché a jsem přesvědčen, že i proveditelné. Členy obou rad ať volí přímo občané. Elektronicky, s využitím elektronické identity, kterou dnes běžně používáme při komunikaci se státem. A pro ty, kdo nechtějí hlasovat online, poštou.

Kandidáty mohou dál navrhovat kulturní, profesní, regionální a další organizace, tak jako dnes. Změní se jediné: nebudou z nich vybírat poslanci a senátoři, ale ti, komu mají média veřejné služby sloužit.

Ideální metodou pro takovou volbu je D21. Každý volič má více hlasů a může jimi podpořit více kandidátů. Díky efektu více hlasů uspějí lidé, na kterých se shodne široká část společnosti. Kandidát, kterého jeden tábor miluje a druhý nesnáší, nemá mnoho šancí.

Právě takové radní potřebujeme, respektované napříč společností, ne vyslance jedné strany kulturní války.

Radní zvolený občany nedluží nic žádnému poslaneckému klubu ani žádné vládě. Nezávislost na politicích tím přestává být slibem a stává se skutečností. O tom, jak se média zaplatí, se potom dá jednat věcně a v klidu.

Odpovídá to i tomu, co si lidé přejí. Většina lidí žádá média veřejné služby, která nekontroluje vláda. Přímá volba rad to umožňuje.

Když se křičí vlk

Na celé věci mi vadí ještě něco, a to považuji za nejvážnější. Kdo křičí „vlk“ pokaždé, když se pohne křoví, tomu jednoho dne nebude nikdo věřit.

Velká slova o konci demokracie a nástupu nesvobody dnes padají kvůli tomu, jakým způsobem se vybere necelých devět miliard korun ročně. Co budeme říkat, až přijde skutečné ohrožení svobody? Až se bude schvalovat plošné sledování komunikace, až někdo sáhne na volby?

Budou to stejná slova, stejné transparenty, stejná Letná. A velká část společnosti jen mávne rukou, protože už to slyšela mnohokrát.

Toto riziko je skutečně zásadní. Schopnost společnosti se zmobilizovat na obranu svobody je vzácný zdroj a my jim plýtváme na spor o technikálii. Šetřeme ho na chvíle, kdy o svobodu půjde doopravdy.

A mezitím udělejme jednu konkrétní věc: vezměme volbu rad politikům a dejme ji občanům!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz