Hlavní obsah
Názory a úvahy

Je Česká pošta opravdu instituce, která si svým fungováním říká o zrušení? Je to složitější

Foto: Karel Kolbaba

Jedna z tzv. „nepotřebných pošt“. Zrušená pošta v Kaprově ulici, Praha 1. Staré město a Josefov nemá po 150 letech poštu, kromě přetížené pošty v Rybné ul. Důvod rušení byl prý drahý nájem. Pobočka generovala v poštovních tržbách miliony měsíčně.

Žádný stát na světě „nezrušil poštu“. Problém fungování České pošty, s.p. je v základním nastavení a přístupu státu. Všechny okolní evropské státy mají pošty jako „a.s.“ již dvacet let, převedeny jako celek, bez státních dotací a v zisku.

Článek

Rozkaz zněl jasně: „Odnaučit obyvatele ČR používat poštu.“

Proč?

Třeba proto, že fungující pošta překáží nadnárodním doručovacím korporátům v růstu, svůj zisk by nedejbože mohla využít na svůj rozvoj, dobré zaplacení spokojených zaměstnanců a dobrého fungování, a když by pošta dobře fungovala, lidé by neradi měnili své návyky a nebyli tak nuceni hledat jiné alternativy a směrovat své peníze do soukromých společností. Navíc, takový nemilý detail, pošta z principu nemůže být přímo sponzor politických stran, nemůže lobovat. Ale přece ji nepřiznáme samostatnost, převedením celé pošty na akciovou společnost, jako to mají všechny okolní státy. Zatím se hodí jako „holka pro všechno“ asi podobně, jako když hasiči na letišti jdou nakládat kufry, protože managementu se nechtělo normálně zaplatit personálu.

Tak jak to udělat, když ještě v r. 2017 má pošta 70 % balíkového trhu (nyní 30 %) a datové schránky zase tak velkou popularitu i přes povinné vynucování nemají a stále se v dopisech pohybují miliardové tržby pro poštu, která to sice nepřepošle soukromé firmě jako v případě státní dotace na datové schránky, ale mohla by si to nedejbože použít do vlastního rozvoje, slušného zaplacení zaměstnanců a udržitelného, solidního fungování?

Nejdříve, ačkoliv už lidé dvacet let na méně důležitou korespondenci (faktury apod.) používají maily, na důležité používají maily s elektronickým podpisem a použití nějaké z certifikačních autorit, což na objem a počet přepravených papírových dopisů nemá po turbulencích a úbytcích z konce 90. let a první dekády 21. stol. nemá již žádný neočekávaný vliv, kdy se také masivně s poklesem papírové korespondence z původně cca 45 tis. zaměstnanců na začátku 90. let, zůstalo v době zavedení datových schránek okolo 33 tis. (nyní kolem 21 tis.), s poklesem dopisů kontinuálně ubývalo i zaměstnanců, pošta hospodařila vyrovnaně se ziskem, dokonce půjčovala státu. Tak na dopisy, ze kterých pošta cca z 60 % fungovala a měla v cca 20miliardovém rozpočtu tržby okolo 13 miliard ročně, vymyslíme penězovod jinam, českou třetí cestu - povinný „úřední mail“ a státní miliardové dotace začneme pumpovat na provoz „nařízeného úředního mailu“ skrze poštu do soukromé telekomunikační společnosti., zatímco poště v době vzniku datových schránek nedáváme za plošné doručování a zajištění fungování správního řádu žádné dotace, postupně sice neochotně poště něco zaplatit musíme, protože „úřední mail“ zdaleka nepoužívají všichni a pro fungování státu poštu stále ještě potřebujeme, ale časem, kdy se ukáže, že povinné nařizování datových schránek se začalo destruktivně projevovat na fungování pošty, a pro nezhroucení úřední korespondence je ještě nějaký čas zapotřebí poštu udržet, protože veřejnost by to nesla nelibě a politici toto prosazující, by nemuseli být příliš oblíbení.

Ovšem - se státní dotací poště to dopadne jako s „jitrnicí, kterou svět neviděl“, kterou pošta šest let neuvidí, zatímco stát se alibisticky tváří, jako, že by to rád vyplatil, ale „Brusel“ musí přezkoumat udání od konkurentů, že pošta státní dotaci nepoužije na dodržení podmínek poštovní licence, či na co. Udání se neprokáže pravdivé, ale trvá to 6 let, pošta nedostane od státu ani zálohy, bere si komerční úvěry, platí stamiliony na úrocích, ale zatím - nepadne. Dál je oblíbeným otloukánkem, ještě pořád jsou zaměstnanci ochotni se smířit s nízkými platy, nepřidáváním peněz, kromě přidávání práce a týdenního úvazku hodin. V této situaci také sílí tlak na nejrůznější přílepky pošty, tlak na úkolování prodeje všeho možného, hrozby strhávání mzdy (trvá dodnes) za „neplnění plánů prodeje“.

Tyto zrůdnosti se na poště mohly vyvinout jen proto, že stát nezvládá a vlastně možná ani nechce mít dobře fungující poštu. Vše ostatní je jen důsledek špatného principiálního zadání a lobistického tlaku a podpásovek od konkurentů, kteří by neměli takovou možnost růst, kdyby pošta neměla finanční, nezaviněné, problémy způsobené alibistickým přístupem politiků a neprokázaným udáním. Kdyby byl generální ředitel opravdu nezávislý, mohl by říci: milý státe, nedostáváme od Vás již odsouhlasenou státní podporu (od r. 2017-2022) na plošné doručování listovky, která činí cca 13 % příjmu pošty, takže, pokud nejste ochotni nám platit alespoň zálohově nebo poskytnout do doby prošetření toho udání, které zapříčinilo dlouhé přešetřování Bruselem, bezúročnou půjčku, budeme nuceni zastavit na měsíc doručování úředních a jiných dopisů a doručujte si je tedy sami nebo si najděte někoho jiného. Ovšem toto generální ředitel jmenovaný ministrem neudělá. Co udělá? Vydává za úspěch, že vyjedná poště komerční úvěry se stamilionovými úroky. To kvůli neochotě a alibismu politiků poště pomoct v případu neprokázaného udání, za které udavačům nehrozí žádná zodpovědnost za způsobené škody poště a kteří si mohou si vesele a snadněji, když potopili poštu, rozvíjet svůj balíkový byznys.

Pošta zaplatí stamiliony na úrocích, takže i když nakonec po 6 letech je státní platba konečně vyplacena, protože to trvalo 6 let, než se prošetřilo udání, poště tuto škodu, stamiliony zaplacené na úrocích nikdo nezaplatí a pan generální nakonec ještě dostane zlatý padák, jak to dobře zvládl, Piláti si umyjí ruce a šéfka balíkové konkurence, jedna z těch, co napsali udání, je oceněna jako podnikatelka roku, jak je šikovná, a stane se členkou NERV, zatímco za poštu tam nikdo není.

Pozn.: Když např. napíši nepodložené a později ani nepotvrzené udání na souseda a on kvůli tomu přijde o práci a musí si půjčit, aby přežil, nenáleží tak poškozenému nějaké odškodnění? Poště asi ne, ta snese vše, že?

Proč?

Fungující pošta třeba se 70 % balíkových objemů „zabírá místo“ a „brání rozvoji a růstu“ soukromých, většinou už včetně Zásilkovny nadnárodních společností.

Zároveň, jak donutit obyvatele více používat datové schránky, kde státní tok miliard končí v soukromé firmě, která se tak ironií „překvapivě“ stane „skokanem roku“ v ekonomické soutěži, podobně, jako ironií osudu dostane ocenění i šéfka firmy, které iniciovala udání poškozující ČP a její firma vyrostla díky řezům do poštovní stability a bůhví čím motivovaných zásahům managementu do dobrých, lety osvědčených logistických postupů. (pokažení odjezdových dob od pošt, posunutých z odjezdů po uzavření pošty na čas, kdy je ještě pošta otevřena a kdy zásilky přijaté po tzv. rozhodné době zůstávají ležet na poště do druhého dne, čímž se pošta touto novou nekvalitou dostala na úroveň Zásilkovny, která předtím nemohla poště konkurovat v návaznostech logistiky a mezních časech pro odeslání zásilky, ostatně dodnes se na jejich stránkách nedočtete, kdy vaše podaná zásilka odejde z té trafiky nebo jiného podacího místa). V tomto poště konkurovat nemohla, zásilka podaná před zavírací dobou v 18 hod. menších městských pošt, ještě týž večer odešla a byla na druhém konci republiky ráno. Proč se toto zničilo, je otázkou. Že by se pošta uměle zkazila, aby si lidé nevšimli, že i přes špatnou pověst a blyštivou reklamu nových společností má lepší logistiku?

Jelikož jsou Češi poměrně konzervativní národ, je třeba jim pošty zavřít, propustit doručovatelky, poštovné změnit na „sankční poplatky“, zbývající pošty zahltit neproduktivními a nevděčnými činnostmi (některé činnosti Czech pointu, Datových schránek, Úřadu práce) s odůvodněním, že se „dává poště práce“ (jako by jí měla málo), a klasická poštovní práce se jí násilnými zásahy politiků bere - viz povinné Datové schránky, kde je státní penězotok miliard přesměrováván skrze poštu do skutečného provozovatele DS, do soukromé telekomunikační firmy O2 IT.

Pokud bude v ČR ta anomálie, že generálního ředitele pošty namísto volby dozorčí radou, jmenuje momentální politik ve funkci ministerstva vnitra (zvolený na 4 roky), který tak může prostřednictvím jmenovaného generálního ředitele zasahovat do toho, co pošta bude dělat, mimochodem - do organizace, která je tu v moderní podobě 150 let a nepotřebuje, aby nějaký politik se čtyřletým politickým životem překopával něco, co fungovalo po zkušenostech 150 let, nebude mít pošta potřebnou samostatnost, aby mohla fungovat v zadání určené zákonem o poště a mezinárodními úmluvami Akt světové poštovní unie, vždy tam budou kontraproduktivní zásahy a diskutabilní zadání státu na nepoštovní agendy, které by třeba nezávislá poštovní organizace řídící se zákony nemusela dělat a stát by si musel normálně zaplatit své úředníky na povinně nařizované nepoštovní agendy Czech pointu apod. Pošta byla také v minulosti rozhodnutím politiků dána k dispozici se svým kmenem zaměstnanců jedné z nadnárodních bank, která do dnes vynucuje prostřednictvím smluv o „spolupráci“ trvalý přísun bankovních a pojišťovacích produktů pro své miliardové zisky, zatímco pošta prodělává a původní poštovní banka, která by svůj zisk mohla investovat do pošty, byla zrušena.

Mix státních agend, na které by si stát musel zaměstnat vlastní, státní úředníky, činností diskutabilně placených, většinou nevděčných a personálně i časově náročných, mnohdy paralyzující hladké odbavování klientů na přepážkách, v kombinaci tvrdého byznysu vynucovaných po zaměstnancích pošty v podobě ustavičného získávání nových a nových klientů nadnárodní bance vyvádějící si vydělané miliardy z ČR, podřezávání základních činností pošty povinným nařizováním datových schránek, tento mix nařízených služeb pro stát a zároveň pro soukromou banku, bez možnosti manévrování poštovního managementu a držení se zákonného zadání, alibistické poukazování na „předimenzovanost“ pošty, „nevydělávání“ a přivedení ji do stavu, kdy již dobře fungovat ani přes nasazení lidí v provozu, nemůže.

Tento mix je smrtící, to by nevydržel nikdo. A pak naskočí „hlas veřejnosti“ a čím dál častěji se volá po zrušení pošty. Asi tito „kritici“ nechápou, že by se měli spíše ptát, proč pošta nefunguje dobře, proč v okolních státech mají stejně nebo více zaměstnanců, proč se obejdou bez dotací, jestli to nebude tím, že jsou již 20 let jako a.s., generálního ředitele jim nejmenuje politik (ministr) a služby si nechávají normálně zaplatit, drží se zákonného zadání, nedělají státu a soukromé bance „děvečku pro všechno“ a veřejnosti vděčného otloukánka. Ono se bohužel ukazuje, že čím má pošta horší pověst, tím snadněji se dělají změny vedoucí k tomu, aby pošta vyklidila prostor „neviditelné ruce trhu“ a zároveň v ní mají politici odkladiště pro nevděčné agendy a nemusí to platit, jako by museli zaplatit své, kmenové, státní zaměstnance. Spokojení můžou být akcionáři soukromých firem jako O2 IT, kde končí státní miliardy na datové schránky (zatímco část poštobijců hlasitě protestuje proti cca 15 % dotaci z tržeb pošty, 1,5 miliardy ročně, a možná si myslí, že jsou DS zadarmo, a tok státních miliard na provoz DS do soukromé firmy, je pod jejich rozlišovací schopnost) a akcionáři soukromé nadnárodní banky a dalších soukromých společností, kterým pošta generuje zisk, zatímco sama prodělává.

Jak tedy národ odnaučit používat poštu?

Prostřednictvím ČTÚ se pokřiví i základní zadání na univerzální poštovní službu, své si přisadí i Hospodářská komora (např. elaborátem o tom, že zrušení pošt nemá žádné sociální dopady) a pak se vykostěnou vyhláškou 464/2012 se např. vloni argumentuje při rušení 300 městských pošt, zároveň se odříznou balíkové služby od pošty a ta, v ČR stále státní podnik, na rozdíl od okolních států, kde mají již 20 let pošty jako a.s. bez přímého zasahování politiků, bez dotací a v zisku, skončí jako zmrzačený chudák s amputovanými údy s argumentací, že to je „léčba“. Opravdu je nutné, aby tolik institucí, politiků a úředníků určovali poště, jak se má dělat pošta? Nestačí poštovní zákon a dobrá prováděcí vyhláška? Ne ten paskvil, co platí teď a který se ještě více vylepšil k nesmyslnosti? Možná se zrušením 300 městských pošt ušetřilo (nájmy a mzdy), ale zároveň tímto vynuceným rušením vytížených obslužných míst, byla pošta připravena o pobočky, které určitě vydělávaly více, než malé, venkovské pošty a pošta tak byla ochuzena o obslužná místa, která měla narozdíl od těch venkovských (které už dávno mohly být za oboustranně výhodných podmínek frančízy pod Obecními úřady) potencionál generovat poště potřebné tržby. Pošta totiž funguje dobře jen jako celek, pokud má dostatek stabilních (ne měnících se) obslužných míst. Z tohoto příkladu by se mohlo vyvozovat, že zadáním zrušení zrovna městských vytížených pošt nebyla snaha ušetřit, „zatáhnout za záchranou brzdu“, ale „vyklidit prostor“ konkurenci. Rušení samozřejmě propad tržeb způsobilo, protože lidé jsou nuceni hledat jiné alternativy. To je sestupná spirála. Po oddělení Balíkovny hrozí, že zbyde zadlužená, státní část, státní podnik, kde se navíc státní servis bude nadále míchat s komerčními aktivitami typu akvizic pro soukromé banky, což je v podstatě neslučitelný neživotaschopný, schizofrenní hybrid bez budoucnosti a doplatí na to všichni, kdo by očekávali zachování dostupných veřejných služeb.

Je také podivné, že pošta, která je státem zřízena za účelem výkonů poštovních služeb, musí opakovaně po dvou letech žádat stát o to, aby mohla „dělat poštu“.

Nové podmínky pro poštovní licenci asi nejsou srozumitelné nikomu, a ČTÚ by se měl zamyslet, jestli jeho „zadání“ někdo chápe. Napsat v jedné větě, že se týká příjmu zásilek do 1 kg a zároveň do 2 kg, je tedy těžký level.

Mimochodem:

- slovenská vyhláška o dostupnosti pošt upravuje na rozdíl od té české 464/2012 parametr, že na každých 22 tis. obyvatel ve městech, musí být nejméně jedna pošta.

Česká norma po „úpravách“ má na městské pošty pouze parametr vzdálenosti km (občan k poště max. 3 km vzdušnou čarou), který nezohledňuje hustotu zástavby, administrativní centra, sídliště apod., jen km. Asi všem dochází, že je rozdíl, pokud se jedná o území se sídlištěm nebo třeba hřbitovem, brownfieldy, parkem apod. Divím se novinářům, že se na tyto skutečnosti neptají.

Podle současné české normy je tedy v pořádku, když vzdálenost městských pošt může být až 6 km vzdušnou přímkou (ne-docházkovou vzdáleností, jak se často mylně interpretuje) a vůbec se nezohledňuje, kolik tam žije a pracuje lidí. Pochybuji, že to takto mají v okolních státech podobně nastaveno. Minimálně na Slovensku, které nám je v organizaci poštovních služeb nejbližší, mají alespoň logický parametr zohledňující hustotu zasídlení. Podle slovenské normy by např. nemohlo dojít k takovým absurditám, kdy třicetitisícovému městu zbyla po loňské rušení jedna přetížená pošta a např. v Praze 3 na cca 80 tis. obyvatel spádově také 1 (slovy jedna) pošta. Slovenská pošta oproti té české je mnohem logičtější i ve výběru poštovních schránek, garance přepravních dob, doporučuji přečíst a porovnat, pak člověk možná více pochopí, proč má ČP, s.p. tolik problémů a špatnou pověst, zaviněnou spíše systémovým zadáním, než špatnou prací lidí z provozů pošty i když se často tvrdí opak a mnoho kritiků pošty na tento příběh o lemplech z pošty rádo naskakuje, aniž by si uvědomili nebo přemýšleli, čím to bude.

- také - např. rakouská pošta má víc zaměstnanců přepočtených na počet obyvatel, má sice o něco méně „kamenných poboček“, ale má víc zaměstnanců v terénu a na rozdíl od České pošty, s.p. nedělala radikální škrty v počtu zaměstnanců, ale naopak nabírala.

V počtu zaměstnanců je Česká pošta, s.p. už na pokraji kolapsu. V současnosti je to po loňském propouštění kolem 21 tis. zaměstnanců, což je zhruba stejně nebo méně v přepočtu na počet obyvatel, než mají okolní státy kromě Polska, které má tedy ještě méně. Za posledních 5-6 let bylo propuštěno už z tak zredukovaných počtů zaměstnanců další třetina. Listovní doručovatelky mívají až tři rajony, každý den chodí jeden a stává se tak, že se dopisy doručují na konkrétní adresu jen 1-2× týdně, oproti nedávné minulosti, kdy měly jeden rajon a chodily denně, pošta tak bývala doručena z 90 % automaticky v režimu D+1 (den podání+1 pracovní den) třeba na druhém konci republiky, to je nyní již rozbito, dodání listovních zásilek se zpožďuje, doručovatelky jsou přetížené, ale hlavně, že se „ušetřilo“.

Pošta na zadání politiků ještě z posledních finančních zdrojů financuje svůj zánik. Geniální.

„Balíkovna“, která byla a je financována mj. z prodeje majetku pošty (prodej budov pošty a nákup za miliardu nového třídícího centra v Mošnově), se má z pošty s posvěcení politiků vytrhnout a možná nakrátko „osamostatnit“ , aby pak nejspíš skončila jako Zásilkovna v náruči nějakého mezinárodního korporátu. Možná to směřuje k tomu, že (v balíkách) pošta dodá HW, svoje přepravní a doručovací kapacity a ostatní společnosti budou jakýmisi virtuálními operátory, kteří sklidí poštovné, ale přepravu a logistiku smluvně zajistí poslušně pošta za diskutabilní provizi. Budování budoucí odtržené části pošty pro nějakého budoucího vlastníka z prostředků pošty samotné v prodělku, je také zajímavá věc. Pochopil bych, kdyby obnos z budoucího prodeje Balíkovny byl příjmem pošty a pomohl jí dostat se z dluhů, ale pokud bude nejdříve převedena na a.s., kdy akcie nebudou pošty, ale státu a prodej Balíkovny bude příjmem státu, ne pošty, rýsuje se zde možná další bejkárna a podraz na ČP, kdy se po ní chce, aby zafinancovala nový podnik, ale příjem za prodej nebude její. To mě vede k tomu, že rozhodně nefandím rozdělení pošty, protože , to co zbyde jako s.p., bude už opravdu jen invalidní úřad, kde pracovat bude opravdu o zdraví, hlavně duše.

Třeba Rakouská pošta byla převedena na a.s. jako celek, nikdo nic nedělil, má víc zaměstnanců přepočteno na počet obyvatel (300 na 100 tis., zatímco ČP má v současnosti 210 zam. na 100 tis obyvatel) a jak jsem psal, obejde se bez dotací a je v zisku.

Ale my přece v ČR musíme jít svojí vlastní cestou, že?

Mě nejvíc vadí ty lži používané jako „argumenty“ omezování dostupnosti pošt, jako třeba, že je ČP předimenzovaná, že dopisy nejsou apod., na které mnoho neinformovaných (mohl bych napsat také „blbých“) spoluobčanů ochotně naskakují a omílají dokola narativ, jak se pošta přežila, jak není třeba a když poštu nepoužívám já, tak jí nepoužívá nikdo a podobné nesmysly.

Jasně, můžeme žít ve světě, kdy veškeré služby a servis státem garantovaný (Správní řád) převezmou korporáty jdoucí jen po zisku, a za každý úkon budou požadovat registraci osobních údajů, přidají k tomu pět reklam a povedou si na Vás „složku“, zbytek služeb se přesune násilně do virtuálního prostoru a v důsledku vede k „digitálnímu násilnému teroru“, bez možnosti volby.

Já chci mít možnost volby a chci, aby pošta byla nezávislá, ale státem garantovaná služba, která se bude držet zákonného zadání bez zasahování politiků a diktátu soukromých společností přisátých na poštu, kterou najdu i po letech na stejném místě v „Poštovní ulici“, když jednou za čas budu něco potřebovat, ne po 6 km vzdušnou čarou ve městech, a ne s „apkami“ hledat, ve které trafice nebo cetkovým hampejzu pro turisty se zrovna nachází nejbližší pobočka „Posílkoven“ a podobných rádoby pošt, a zkoumat, která z mnoha doručovacích společností mi zrovna doručuje dopis, v jakém nechutném rohu se nachází zrovna bedna, která mi (možná) vydá balíček menších rozměrů, s větším mám smůlu. A když mi nějaký úřad pošle dopis, chci mít rovnou v ruce originál, ne běhat s datovou zprávou na Czech point kvůli konverzi, abych měl platnost originálu a ještě si za to platit 30,- kč za stránku, jenom proto, že se někdo v tomto státě rozhodl, že zlikviduje papírovou korespondenci a zajistí trvalý tok státních miliard do celkem zbytečného projektu datových schránek, který je další českou anomálií, navíc v mnoha případech povinně vynucovanou. Jako bychom tu už neměli 30 let maily, elektronické podpisy a možnosti šifrování úřední korespondence pro ty, kteří upřednostňují elektronickou komunikaci. Hlavně - zkuste s českou datovou schránkou komunikovat třeba s německým úřadem, asi to nepůjde, že. Nebo poslat datovkou dvěstěstránkový spis…Možná by se fungující pošta hodila. V ČR se namísto vydání cestou digitalizace alespoň evropsky uznávaných certifikačních autorit vynucuje slepá ulička, která dříve nebo později se ukáže jako nepoužitelná pro další vývoj a tímto se argumentuje i při omezování dostupnosti a použitelnosti klasických poštovních služeb v ČR, rušení pošt a propouštění.

Lidé si často zaměňují poštu jen s balíky a dál nevidí. Je samozřejmě dobře, že již 30 let je v balíkách plná konkurence a lidé tak nemusí nadávat jen poště, že jim veze balík domu, když jsou v práci apod. a že jim druhý den nese listovní doručovatelka oznámení, protože se v bytových domech balíkář nedostane ke schránce a ta listovní doručovatelka nesoucí oznámení pochopitelně ten balík už nemá (někteří konkurenti pošty se něčím takovým, jako je papírové oznámení vůbec neobtěžují, a pokud tam není uvedený tel., mail nebo nevíte číslo zásilky, nemáte šanci se dozvědět, že Vám vůbec něco jde).

Pošta je komplex služeb, který je důležitý pro rovnováhu a možnosti volby mezi komerčním světem „neviditelné ruky trhu“ a čistě digitální komunikací na jedné straně a státem garantovaným dostupným způsobem klasických možností komunikace s úřady apod. Není a doufám, že nikdy nebude povinnost mít bankovní účet, internetové připojení a být on-line permanentně, aby nám náhodou „něco neušlo“. Bez možnosti volby není svobody, na to se často zapomíná. Pošta by měla být naopak zachována v použitelné formě, ale také by měla být očištěna i od komerčních aktivit typu získávání bankovních a pojišťovacích produktů pro nepoštovní banku. Pošta by klidně pošta mohla provozovat svoji dostupnou banku (jak už to bylo, dokud o ní zásahem politického rozhodnutí v roce 93 nepřišla) pro konzervativnější klienty, upřednostňující osobní kontakt, před digitálním, bezbřehým prostorem s rizikem internetových podvodů, popovídání si s chatboty a dalších skvělých výhod moderního života.

Že je něco špatně s Českou poštou, s.p., je asi jasné každému, ale lišíme se v tom, jak vnímáme příčiny a úlohu pošty ve společnosti. Jednoduché kopnutí do veřejné služby, která v každém normálním státě funguje, je hloupé a krátkozraké.

Další zdroje:

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-464

https://www.posta.sk/subory/561/poziadavky-na-kvalitu-2009.pdf

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/ceska-posta-pobocka-porovnani-spolecnost-okolni-zeme-parametr.A230322_103451_eko-zahranicni_lisv

https://www.lupa.cz/clanky/datove-schranky-5-miliard-na-5-let-bezodstavkovy-provoz-a-uchovavani-zprav-po-neomezenou-dobu/

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/skoro-pul-milionu-datovych-schranek-nikdo-neotevrel-v-kazde-druhe-ceka-dopis-z_2403262011_jar?_ga=2.78538516.126070708.1722024093-404493791.1722024093

https://ctu.gov.cz/oznameni-o-vyhlaseni-vyberoveho-rizeni-na-drzitele-postovni-licence-pro-obdobi-1.-1.-2025-31.-12.

https://www.komora.cz/app/uploads/2024/04/33_23_duvodova-zprava.doc

https://ekonomickydenik.cz/stat-dluzi-ceske-poste-6-miliard-korun-ta-musi-platit-uroky-az-ctvrt-miliardy-rocne-drti-ji-inflace/

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-posta-kompenzace-povinne-sluzby-brusel-evropska-komise_2006231346_oro?_ga=2.167531703.809927196.1722023225-1604073324.1722023225

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-agenda-agonie-je-vic-nez-petileta-byvaly-sef-posty-popisuje-situaci-ve-firme-229278

https://www.lidovky.cz/domov/zakladatelka-zasilkovny-bude-radit-vlade-jak-zachranit-ekonomiku-stane-se-clenkou-nerv.A200416_174711_ln_domov_pev

https://ekonomickydenik.cz/v-cesku-mame-desitky-post-konkurence-roste-rika-predsedkyne-ctu-hana-tovarkova/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám