Článek
Kdyby dnes někdo vytáhl vysvědčení Alberta Einsteina a ukázal ho bez dalšího vysvětlení českému učiteli, mohl by se snadno dočkat překvapeného pohledu. Slavný fyzik měl totiž z matematiky šestky. Jenže zatímco u nás by taková známka znamenala pořádný problém, ve Švýcarsku, kde Einstein studoval, představovala nejlepší možné hodnocení. A právě v tom je zakopaný pes.
Einstein se narodil v roce 1879 v německém Ulmu a o matematiku se zajímal už jako dítě. Nebyl to přitom typ žáka, který by se spokojil s tím, co mu předloží učitel. Rád přemýšlel nad složitějšími úlohami a některé matematické oblasti studoval samostatně. Když mu bylo kolem dvanácti let, pustil se do algebry a geometrie. Podle vzpomínek jeho sestry Maji ho tyto předměty skutečně bavily.
Socha Einsteina ve španělském Valladolidu před Muzeum vědy
Jednička pro něj znamenala nejhorší známku
Největší zmatek způsobilo odlišné známkování. Einstein studoval mimo jiné v kantonální škole ve švýcarském Aarau. Tam se známkovalo obráceně, než jsme zvyklí v Česku. Šestka byla nejlepší, jednička nejhorší. Na jeho maturitním vysvědčení z října 1896 tak najdeme šestky z algebry, geometrie, deskriptivní geometrie i fyziky. Nejde o žádné pozdější přikrášlování jeho školních výsledků. Dokument se dochoval a jeho známky jsou veřejně dostupné. Slabší byl naopak ve francouzštině, z níž dostal trojku.
Přesto se příběh o neúspěšném matematikovi uchytil a začal žít vlastním životem. Je snadné pochopit proč. Historka o géniovi, který ve škole propadal, zní mnohem zajímavěji než skutečnost, že byl v matematice mimořádně nadaný už od mládí.
Na vysokou školu ho napoprvé nevzali
Jednu školní překážku ale Einstein skutečně zažil. V roce 1895 se jako šestnáctiletý pokusil dostat na curyšskou polytechniku, dnešní ETH Zürich. Přijímací zkoušku nezvládl. Neznamenalo to ovšem, že by neuměl matematiku. V přírodovědných a matematických předmětech dopadl dobře, potíže měl hlavně v dalších oblastech, například v jazycích.
Místo nástupu na vysokou školu proto zamířil do Aarau, kde dokončil středoškolské vzdělání. O rok později už přijímací zkoušku úspěšně složil a na polytechniku nastoupil. Tam se také začala psát další kapitola jeho vědecké dráhy.
Albert Einstein byl jedním z největších mozků všech dob
Einstein se omylu sám vysmál
Že ho legenda o propadání provázela už za života, dokládá i jeho reakce z roku 1935. Když se k němu dostala novinová zpráva tvrdící, že měl ve škole špatné výsledky z matematiky, uvedl věci na pravou míru. Podle časopisu TIME tehdy vysvětlil, že matematiku nikdy nepropadl a diferenciální i integrální počet zvládl ještě před patnáctými narozeninami.
Z příběhu, který měl původně nejspíš povzbudit školáky se špatnými známkami, se tak stala jedna z nejodolnějších legend o Albertu Einsteinovi. Její hlavní hrdina přitom žádnou útěchu v matematickém neúspěchu nepotřeboval. V tomhle předmětu byl totiž dobrý dávno předtím, než se stal světově proslulým fyzikem.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://www.srf.ch/news/aargau-solothurn-der-junge-einstein-physiker-und-frauenheld
https://einstein-website.de/en/matura-certificate/
https://library.ethz.ch/en/sammlungen-und-archive/platforms/einstein-online/jugend-1879-1896.html
https://content.time.com/time/specials/packages/printout/0%2C29239%2C1936731_1936743_1936758%2C00.html
