Článek
Když byl 9. října 1967 v bolivijské vesnici La Higuera popraven Ernesto „Che“ Guevara, bylo jeho nejstarší dceři z druhého manželství teprve šest let. Ostatní děti byly ještě mladší. Pro svět se právě rodila legenda revoluce. Pro jeho rodinu začínal život bez otce. Che Guevara po sobě nezanechal pouze politický odkaz. Zanechal také pět uznaných dětí ze dvou manželství. Každé z nich se muselo vyrovnat s tím, že jejich otec se stal jednou z nejznámějších osobností moderních dějin.
Děti nevyrůstaly jako potomci vůdce
Zatímco jeho fotografie obletěla svět a stala se symbolem odporu proti kapitalismu i konzumní společnosti, jeho děti vyrůstaly na Kubě v prostředí, kde bylo jméno Guevara spojeno s mimořádnou úctou, ale také s obrovskými očekáváními. V tom spočívá největší paradox celé rodiny.
Che celý život bojoval proti privilegiím a opakovaně tvrdil, že revoluce nesmí vytvářet novou elitu. Jeho děti proto nevyrůstaly jako potomci nedotknutelného vůdce. Jeho druhá manželka Aleida Marchová trvala na tom, aby žily co nejběžnějším životem a nezískávaly výhody jen díky příjmení. Tento přístup později opakovaně potvrzovala i jejich dcera Aleida Guevarová, která uvedla, že jejich matka odmítala jakékoli zvláštní zacházení.
Do Castrových jednotek narukoval jako lékař.
Hildita – dcera z prvního manželství
Cheho prvním dítětem byla Hilda Beatriz Guevarová, známá jako Hildita. Narodila se v roce 1956 z manželství s peruánskou ekonomkou a revolucionářkou Hildou Gadeovou. Po rozvodu rodičů vyrůstala převážně na Kubě a stejně jako ostatní děti byla vychovávána v revolučním prostředí.
Studovala práva a později pracovala ve státní správě. Její život však skončil tragicky. V roce 1995 zemřela ve věku pouhých 39 let na rakovinu. Její smrt znamenala pro rodinu první velkou ztrátu po smrti samotného Che Guevary.
Aleida Guevarová – nejznámější z potomků
Nejvýraznější veřejnou osobností celé rodiny se stala Aleida Guevarová. Vystudovala medicínu na Havanské univerzitě a specializovala se na dětské lékařství. Stejně jako její otec se zapojovala do zahraničních humanitárních misí a pracovala například v Angole, Nikaragui, Venezuele nebo Ekvádoru. Vedle lékařské praxe se stala také jednou z nejznámějších obhájkyň otcova odkazu.
Na rozdíl od mnoha jiných potomků slavných revolucionářů se veřejnosti nikdy nevyhýbala. Pravidelně vystupuje na konferencích, poskytuje rozhovory a účastní se akcí připomínajících kubánskou revoluci. Současně ale opakovaně zdůrazňuje, že doma nebyl Che především revolucionářem. V rozhovoru pro The Guardian vzpomínala: „Byli jsme prostě normální rodina.“ Stejně důrazně odmítla tvrzení, že by děti revolucionáře měly na Kubě zvláštní výsady. Podle jejích slov matka trvala na tom, aby si vše musely zasloužit vlastní prací.
Aleida zároveň nikdy neskrývala své politické názory. Stejně jako její otec hájí kubánský socialistický systém, kritizuje americkou zahraniční politiku a podporuje levicová hnutí v Latinské Americe. Právě proto bývá často označována za pokračovatelku otcova ideového odkazu.
Slovo che je rozšířeno v Argentině a Bolívii a používá se jako oslovení, případně jako ekvivalent zvolání „hej“ nebo „hele“.
Camilo Guevara – správce otcova odkazu
Druhý syn Camilo se vydal odlišnou cestou. Nestal se politikem ani vojákem, většinu života zasvětil uchovávání otcovy památky. Vedl Centro de Estudios Che Guevara v Havaně, které spravuje rozsáhlý archiv dokumentů, fotografií a osobních předmětů Ernesta Guevary. Podílel se také na přípravě výstav a publikací věnovaných jeho životu.
Na rozdíl od své sestry poskytoval rozhovory jen výjimečně. V roce 2022 však svět obletěla zpráva o jeho náhlé smrti během návštěvy Venezuely. Kubánské úřady uvedly, že zemřel ve věku 60 let na následky plicní trombózy, která vedla k infarktu. Camilova smrt znovu připomněla, že přímých potomků Che Guevary, kteří aktivně vystupují na veřejnosti, postupně ubývá.
Celia a Ernesto – soukromí místo politiky
Zatímco Aleida i Camilo byli s odkazem svého otce veřejně spojováni téměř celý život, další dvě děti – Celia a Ernesto – se vydaly podstatně tišší cestou. Celia Guevarová vystudovala biologii a dlouhodobě působila jako odbornice v oblasti mořské biologie. Na veřejnosti se objevovala jen zřídka a rozhovorům se většinou vyhýbala. Přesto se příležitostně účastnila pietních akcí připomínajících výročí otcovy smrti nebo kubánské revoluce.
Nejmladší syn Ernesto Guevara March vystudoval práva. Stejně jako jeho sourozenci vyrůstal na Kubě, ale nikdy neusiloval o významnou politickou kariéru. V médiích se objevuje jen výjimečně a dlouhodobě patří k nejméně známým členům rodiny. Přesto se čas od času účastní oficiálních vzpomínkových akcí pořádaných kubánským státem. Celia a Ernesto představují opačný pól než jejich sestra Aleida. Zatímco ona se stala jednou z nejvýraznějších tváří otcova odkazu, oni se snažili žít mimo zájem světových médií.
Vnoučata Che Guevary
Další generace rodiny už vyrůstala v úplně jiné době. Kubánská revoluce byla historií a z Che Guevary se mezitím stal jeden z nejznámějších symbolů 20. století. Vnoučata už nezažila válku ani partyzánský život. Naopak vyrůstala ve státě, kde byl jejich dědeček součástí oficiálního kultu.
Che Guevara a Aleida March mají dohromady deset vnoučat. Jediným mužským nositelem příjmení v této větvi rodiny je vnuk Ernesto, syn Ernesta Guevary Marche. Většina vnoučat však vede soukromý život a médiím se vyhýbá. To je výrazný rozdíl například oproti rodinám Fidela Castra nebo některých jiných revolucionářů. Cheho potomci se nikdy nepokusili vytvořit politickou dynastii.
Dvě tváře jednoho odkazu
Možná žádná jiná rodina neukazuje rozporuplnost historické paměti tak dobře jako právě Guevarovi. V Latinské Americe a části levicového světa je Che dodnes vnímán jako člověk, který bojoval proti sociální nerovnosti, kolonialismu a diktaturám. Naopak jeho kritici připomínají jeho podíl na popravách po kubánské revoluci, budování represivního aparátu a prosazování ozbrojených revolucí v dalších zemích. Jeho děti proto celý život čelily otázce, jak se k tomuto odkazu postavit.
Aleida Guevarová se rozhodla otce hájit, jiní členové rodiny se podobným debatám vyhýbají. Ne proto, že by otcův odkaz odmítali, spíše proto, že nechtějí být celý život definováni pouze jeho jménem.
Každopádně existuje jen málo historických osobností, jejichž portrét je známější než slavná fotografie Guerrillero Heroico, kterou pořídil kubánský fotograf Alberto Korda. Stala se jedním z nejreprodukovanějších snímků všech dob. Je paradoxní, že zatímco tvář Che Guevary znají miliardy lidí, o osudech jeho vlastních dětí ví veřejnost jen velmi málo.
Zdroje: autorský článek s využitím
