Článek
Když se řekne Viking, většina lidí si představí vysokého bojovníka s dlouhými vousy, kožešinovým pláštěm a především výraznou přilbou ozdobenou dvěma mohutnými rohy. Tento motiv se stal natolik ikonickým, že jej používají sportovní kluby, výrobci hraček i hollywoodští filmaři. Ve skutečnosti však jde o poměrně mladou představu, která se skutečnými Vikingy z 8. až 11. století téměř nesouvisí.
Přilba s rohy by byla nepraktická
Archeologie totiž za více než století systematického výzkumu neposkytla jediný důkaz, že by válečníci ze Skandinávie nosili rohaté bojové přilby. Naopak všechny dochované nálezy ukazují, že jejich výzbroj byla mnohem praktičtější. Nejznámější dochovaná vikingská přilba, objevená v norském Gjermundbu, má jednoduchý železný tvar se zaoblenou klenbou a ochrannými obličejovými oblouky. O rozměrných rozích na ní není ani stopa. Podobně vypadají i další fragmenty vikingských přileb nalezené v Dánsku, Anglii nebo na Gotlandu.
Důvod je prostý. Vikingové byli mimořádně zkušení bojovníci, kteří vedli převážně boj zblízka. V těsných štítových formacích by rohy představovaly spíše nevýhodu než výhodu. Mohly by se zachytit o štít protivníka, vlastní výzbroj nebo lodní výstroj. Zároveň by zvětšovaly hmotnost přilby a usnadňovaly protivníkovi strhnout ji z hlavy. Z vojenského hlediska by proto podobná konstrukce postrádala smysl.
Modra barva značí cestovní trasy Seveřanů, světle zelená pak hlavní osídlení v prvním tisíciletí.
Rohaté přilby ve Skandinávii
To ovšem neznamená, že se ve Skandinávii rohaté přilby nikdy nevyskytovaly. Archeologové skutečně objevili několik přileb s rohy, pocházejí však z mnohem starší doby bronzové, přibližně z období kolem roku 900 př. n. l. Jejich účel byl pravděpodobně náboženský nebo ceremoniální. Od vikingské éry je však dělí téměř dva tisíce let, takže mezi nimi nelze hledat přímou souvislost.
Jak tedy vznikl obraz, který dnes považujeme za samozřejmý? Odpověď leží v 19. století, době romantismu a prudkého zájmu o národní dějiny. Umělci tehdy hledali hrdinské symboly minulosti a severské ságy představovaly ideální inspiraci. V této době začali malíři zobrazovat hrdiny starých severských příběhů s fantastickými přilbami zdobenými rohy nebo křídly, aniž by pro to existovaly historické důkazy. Nová estetika byla mnohem působivější než realistické zobrazení obyčejných železných přileb.
Nejen Wagner odstartoval boom
Rozhodující okamžik přišel roku 1876 při premiéře Wagnerova operního cyklu Prsten Nibelungů v Bayreuthu. Kostýmní výtvarník Carl Emil Doepler vytvořil výpravné kostýmy inspirované germánskou mytologií a některé postavy vybavil právě rohatými přilbami. Wagner přitom neusiloval o archeologickou přesnost. Cílem bylo vytvořit monumentální divadelní podívanou, která bude na diváky působit co nejdramatičtěji. Výsledek se však stal natolik populární, že veřejnost začala spojovat rohaté přilby přímo s Vikingy.
Ve stejné době navíc vznikala řada romantických ilustrací severských hrdinů. Malíři jako Lorenz Frølich nebo August Malmström dále rozvíjeli představu impozantních válečníků s rohy na hlavě. Literatura, výtvarné umění i divadlo tak společně vytvořily obraz, který postupně vytlačil historickou realitu. Veřejnost si jej osvojila natolik, že se stal téměř neoddělitelnou součástí vikingské identity.
Život Vikingů dodnes fascinuje celou řadu lidí.
Ve 20. století pak mýtus převzal filmový průmysl. Dobrodružné filmy, komiksy, animované seriály i reklamní kampaně sáhly po výrazných rozích jednoduše proto, že byly okamžitě rozpoznatelné. Historická věrnost ustoupila vizuální atraktivitě. Dokonce i některé starší učebnice nebo populárně-naučné publikace přebíraly romantickou ikonografii bez kritického ověření.
Vikingové by byli v šoku
Moderní archeologie přitom vykresluje Vikingy jako mnohem pragmatičtější společnost. Přilba byla drahým kusem výstroje a mnoho běžných bojovníků si ji pravděpodobně ani nemohlo dovolit. Ti bohatší používali jednoduché železné přilby bez zbytečných ozdob, jejichž hlavním úkolem byla ochrana hlavy. Výzdoba se soustředila spíše na kvalitní zpracování, případně na drobné dekorativní prvky, nikoli na velké rohy.
Mýtus rohatých přileb tak dobře ukazuje, jak snadno může umění změnit naše vnímání minulosti. Jeden divadelní kostým, několik romantických obrazů a později filmová produkce vytvořily symbol, který dnes zná téměř každý člověk na světě. Přesto jde o představu, kterou samotní Vikingové s největší pravděpodobností nikdy neviděli.
Časová osa vzniku a používání rohatých přileb
- cca 900 př. n. l. – Ve Skandinávii vznikají ceremoniální rohaté přilby z doby bronzové.
- 793 n. l. – Přepadení kláštera Lindisfarne tradičně zahajuje vikingskou éru.
- 8.–11. století – Vikingové používají jednoduché železné přilby bez rohů.
- 1840–70. léta – Romantičtí malíři začínají zobrazovat severské hrdiny s rohatými přilbami.
- 1876 – Premiéra Wagnerova Prstenu Nibelungů s kostýmy Carla Emila Doeplera výrazně popularizuje rohaté přilby.
- 20. století – Film, reklama a komiksy proměňují rohatou přilbu v celosvětový symbol Vikingů.
- 21. století – Archeologové i historici opakovaně potvrzují, že pro používání rohatých bojových přileb Vikingy neexistují žádné důkazy.
Zdroje: autorský článek s využitím
