Článek
Na balkoně domu nad Płaszovem stojí muž s puškou. Vypadá skoro bezstarostně. Kouří a opírá zbraň o rameno. Je to Amon Göth, velitel tábora, který se během války stal jednou z nejznámějších postav spojených s Płaszovem. Není to filmová scéna. Göth takto skutečně postával na balkoně své vily poblíž tábora. Płaszovu velel mezi únorem 1943 a zářím 1944 a z balkonu své vily často a rád střílel po vězních. Nešlo přitom o jediný způsob, jakým proti nim používal násilí. Svévolné popravy byly jeho další kratochvílí.
Střílel a na vězně štval psy
Göth převzal velení Płaszova v únoru 1943. V táboře tehdy už byli vězni, kteří prošli likvidací krakovského ghetta. Později se Płaszov změnil z pracovního tábora na koncentrační. Pro lidi uvnitř to znamenalo nucenou práci, hlad, násilí a neustálou nejistotu, co bude dál.
O Göthovi se po válce nevyprávěly jen historky. V roce 1946 proti němu stanuli bývalí vězni přímo u soudu v Krakově. Proces začal 27. srpna a skončil 5. září. Podle dokumentu polského Institutu národní paměti vypovídalo více než čtyřicet svědků.
Göthova fotografie ze srpna 1945 v americkém zajetí s razítkem krakovské prokuratury po jeho vydání do Polska
Jejich výpovědi byly důležité hlavně v jednom směru. Göth se nemohl tvářit jen jako člověk, který poslušně plnil rozkazy nadřízených. Svědci popisovali, že se na násilí podílel osobně. Podle materiálů IPN sám střílel na vězně, používal proti nim násilí a štval proti nim své psy.
U soudu tvrdil, že jen vykonával příkazy
To je také důvod, proč je jeho fotografie s puškou, která se dochovala se ve sbírkách United States Holocaust Memorial Museum, tak silným dokumentem. Sama o sobě samozřejmě nedokazuje konkrétní střelbu. Spolu s dochovanými svědectvími a dalšími dokumenty ale zapadá do obrazu člověka, který měl v Płaszově obrovskou moc a používal ji mimořádně brutálním způsobem.
Göth u soudu zvolil obhajobu, která se objevovala i v dalších procesech s nacistickými zločinci. Tvrdil, že byl vojákem a podřízeným, který pouze vykonával příkazy přicházející shora. Podle jeho argumentace tedy neměl nést osobní odpovědnost za rozhodnutí nadřízených. Soud tuto obhajobu nepřijal.
Rozsudek padl 5. září 1946. Göth dostal trest smrti. O osm dní později, 13. září, byl v krakovské věznici Montelupich popraven oběšením.
Film Schindlerův seznam ho zpopularizoval
Jeho případ přitom nebyl uzavřen jen samotným rozsudkem. Vyšetřování zločinů v Płaszově pokračovalo a shromážděné výpovědi a dokumenty později posloužily také při dalších procesech s členy táborové posádky. IPN uvádí, že dokumentace Göthova případu se dochovala v archivech ve Varšavě a Krakově.
Dnes většina lidí zná Götha především díky Schindlerovu seznamu. Film jeho postavu výrazně zpopularizoval, skutečné informace o jeho působení v Płaszově ale nestojí na filmu. Máme k nim výpovědi přeživších, fotografie i poválečné soudní dokumenty.
A mezi nimi zůstává i ta fotografie z balkonu. Göth na ní nevypadá jako člověk, jehož jméno se jednou objeví v učebnicích dějin. Jen stojí s puškou u domu nad táborem. Pro lidi dole ale jeho přítomnost znamenala něco úplně jiného.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/oskar-schindler
https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/photo/plaszow-camp-commandant-amon-goeth
https://www.bbc.com/news/magazine-24347798
http://portal.ehri-project.eu/units/gb-003348-wl1409
https://www.i24news.tv/en/news/israel/society/1681803553-the-holocaust-survivor-who-captured-amon-goth
