Článek
Prognózy budoucího vývoje růžové nejsou, a proto je třeba na tento vývoj reagovat. Na jedné straně musíme zlepšit péči o krajinu tak, abychom ji mohli předat v co nejlepším stavu budoucím generacím. Na straně druhé musíme zajistit dostatek kvalitních potravin pro naše obyvatele za přiměřenou cenu.
V České republice jsme se v zemědělském sektoru řadu let spoléhali na levnou pracovní sílu na úkor nových technologií a necítili tak silný tlak na nutnost inovací, jako tomu bylo na Západě. Digitalizace se již stala klíčovým faktorem v mnoha odvětvích a zemědělství nemůže zůstat stranou.
Příkladem dobré praxe může být například projekt „PRO CHMEL“ testující aplikaci, která pomocí půdních sond a meteostanic ukáže pěstitelům, kdy rostliny potřebují zavlažit. To kromě vláhy pro rostliny zajišťuje i efektivní práci s vodou, které je dlouhodobě nedostatek.
Využití podobných technologií v zemědělské oblasti by pro nás mělo být prioritou už jen proto, abychom si v naší zemi do budoucna uchovali alespoň částečnou potravinovou soběstačnost, dalšími neméně důležitými aspekty ale jsou konkurenceschopnost a ekonomická efektivita zemědělského sektoru.
Digitální transformace představuje klíčový krok směrem k potravinové bezpečnosti a udržitelné budoucnosti našeho zemědělství.
