Článek
Když se po porážce Napoleona v roce 1815 vítězné mocnosti snažily překreslit mapu Evropy, narazily na nečekaný problém. Na hranici mezi Pruskem a tehdejším Nizozemským královstvím ležel nenápadný kopec ukrývající jedno z nejcennějších nalezišť zinku na evropském kontinentu. Ani jedna ze zemí se ho nechtěla vzdát.
Místo další války proto přišli diplomaté s neobvyklým řešením. Sporné území o rozloze pouhých 3,5 km² vyhlásili v roce 1816 neutrálním územím. Tak vznikl Neutral Moresnet, jeden z nejpodivnějších států, které kdy Evropa poznala.
Na mapě byste ho dnes hledali marně. Nacházel se přibližně sedm kilometrů jihozápadně od německých Cách na území dnešní Belgie. Přestože existoval více než sto let, většina lidí o něm nikdy neslyšela.
Ve skutečnosti nešlo o klasický stát. Neměl krále ani prezidenta. Spravovali jej dva komisaři – jeden zastupoval Prusko, druhý Nizozemsko a po vzniku Belgie v roce 1830 Belgii. Místní obyvatelé měli starostu, obecní radu a platily zde Napoleonovy zákony. Přesto se území těšilo značné samostatnosti.
Důvod, proč Neutral Moresnet vůbec existoval, byl jednoduchý – zinek.
V 19. století patřil mezi strategické suroviny. Používal se při výrobě mosazi, mincí, stavebních materiálů i vojenského vybavení. Důl Vieille Montagne patřil k nejvýnosnějším v Evropě a přitahoval tisíce dělníků z okolních zemí. Z původních několika stovek obyvatel se jejich počet během několika desetiletí zvýšil na téměř pět tisíc.
Život v tomto zvláštním státě měl řadu výhod. Obyvatelé platili velmi nízké daně, neexistovala zde cla a mnoho lidí se sem stěhovalo také proto, aby se vyhnuli vojenské službě. Fungovala zde nemocnice, škola, banka i obchody provozované těžební společností. Díky výhodným podmínkám se Neutral Moresnet stal oblíbeným místem obchodníků, podnikatelů, ale také pašeráků.
Když se kolem roku 1885 zásoby zinku začaly vyčerpávat, bylo jasné, že stát bude potřebovat novou budoucnost.
A tehdy přišel jeden z nejodvážnějších nápadů evropské historie.
Lékař Wilhelm Molly navrhl přeměnit Neutral Moresnet na Amikejo, což v esperantu znamená „Místo přátelství“. Chtěl z něj vytvořit první stát na světě, jehož úředním jazykem by bylo právě esperanto – umělý jazyk vytvořený Ludvíkem Zamenhofem s cílem usnadnit dorozumění mezi národy.
Projekt nezaostal jen na papíře. Místní se začali esperanto učit, pořádaly se veřejné akce a Světový kongres esperanta dokonce označil Moresnet za budoucí centrum esperantského hnutí. Zdálo se, že Evropa možná získá zcela nový typ státu založeného na společném jazyce namísto národnosti.
Jenže do dějin zasáhla první světová válka.
V roce 1914 území obsadilo Německo a po skončení války rozhodla Versailleská smlouva, že Neutral Moresnet připadne Belgii. Dne 10. ledna 1920 tento neobvyklý stát definitivně přestal existovat a stal se součástí dnešní belgické obce Kelmis.
Přesto jeho příběh dodnes fascinuje historiky i geografy. Jen málokterý stát vznikl kvůli jedinému dolu, přežil více než sto let a málem se stal první zemí světa, kde by úředním jazykem bylo esperanto.
Slyšeli jste někdy o Neutral Moresnetu, nebo je to pro vás úplně nová kapitola evropské historie?
Zdroje
- Wikipedia – Neutral Moresnet.
- The Low Countries – Hundred Years Ago, Tiny Country Neutral Moresnet Became Part of Belgium.
- The Collector – The History of Neutral Moresnet.
- East Belgium – Crossing into No-Man's Land.
- History of Amikejo.
