Článek
Obyvatelé jižní Ameriky čelí okamžité zkáze, ale ani střední Evropa, která je vzdálená tisíce kilometrů, nezůstane ušetřena. I když by kráter, tlaková vlna a požáry zůstaly lokalizovány na druhé straně planety, atmosférické a klimatické důsledky by byly globální. Co by následovalo? A jak rychle?
Den nula
V odpoledních hodinách našeho času zasáhne Zemi objekt, který cestoval vesmírem miliony let. Bez varování dopadá do amazonské džungle. Během zlomku vteřiny se uvolní energie srovnatelná s desítkami tisíc atomových bomb. Satelitní snímky zachytí ohnivou explozi a začíná mediální lavina. První zprávy hovoří o obrovském kráteru, mrtvých oblastech džungle a tlaku, který se šíří atmosférou jako nárazová vlna. V Evropě zatím panuje klid, ale odborníci varují, že nejde jen o lokální katastrofu. To nejhorší může teprve přijít.
První den
Zprávy o katastrofě dominují všem médiím. Televizní přenosy, experti ve studiu, dramatická varování. Vědci potvrzují, že se jedná o událost globálního významu. Do stratosféry bylo vyvrženo obrovské množství prachu, sazí a aerosolu. Atmosféra se začíná měnit. Zatímco jižní Amerika zápasí s přímými důsledky, Evropa se připravuje na to, co může přijít z oblohy, která už nikdy nebude vypadat stejně.
První týden
Nad Evropou se začínají objevovat nezvyklé optické jevy. Slunce prosvítá přes šedivý závoj, západy slunce jsou krvavě rudé, hvězdy mizí za lehkou clonou. Meteorologové zaznamenávají pokles slunečního záření o několik procent. Veřejnost je nervózní, ale stále se věří, že jde jen o přechodný jev. Přitom ve vysoké atmosféře už probíhají změny, které se vymknou lidské kontrole.
První měsíc
Léto se v Česku mění v chladné, sychravé období. Dny jsou tmavší, déšť je častější, teploty klesají hluboko pod průměr. Pole, vinice a sady neplodí tak, jak by měly. Zemědělci varují, že letošní úroda bude mizerná. Ceny potravin rostou. Zatím mírně, ale dost na to, aby se lidé začali obávat. Obchody začínají omezovat výprodeje a začíná tiché hromadění zásob. Nejistota sílí. Vzduch je chladnější. A obloha zůstává šedá.
První rok
Zima přichází dříve než obvykle. V listopadu už sněží i v nížinách, teploty padají hluboko pod nulu. Prosinec a leden jsou mimořádně kruté. Sníh se drží měsíce, zamrzají řeky. Teploty se propadají o více než šest stupňů pod dlouhodobý průměr. Energetická spotřeba roste, přicházejí výpadky proudu, domácnosti bojují s chladem. Ve sklenících nedozrává zelenina, mléko je méně tučné, maso dražší. Ve velkých městech vznikají nouzová centra, kde se lidé mohou ohřát. Krize už není teoretická, ale je hmatatelná.
Dlouhodobé dopady
Dva roky po dopadu není svět stejný. I když se atmosféra postupně čistí a teploty začínají stoupat, škody jsou hluboké. Klimatická nerovnováha trvá, zemědělství se ještě nevzpamatovalo. Některé plodiny úplně zmizely z trhu, jiné jsou luxusem. Společnost se změnila a soběstačnost se stala hlavní politickou prioritou. Vznikají nové formy zemědělství, hydroponie, komunitní farmy. Mnoho lidí se stěhuje z venkova do měst kvůli dostupnosti zdrojů. Jiní zase naopak hledají únik z civilizační závislosti.
Závěr
Dopad meteoritu o velikosti 300 metrů by nezpůsobil vyhynutí lidstva. Nezničil by kontinenty, ale otřásl by základy moderní civilizace. Klimatický kolaps, potravinová nejistota, psychologický stres, to všechno by změnilo svět během měsíců. A přesto, tato hrozba není jen fikcí. Ve vesmíru kolem nás krouží tisíce těles, jejichž dráhy nejsou přesně známé. Možná by bylo dobré, kdybychom se na podobný scénář začali připravovat dřív, než přijde další ohnivá čára na obloze.
