Článek
Ruský obranný průmysl prokázal v uplynulém roce značnou odolnost. Na zasedání Komise pro vojensko-technickou spolupráci se zahraničními státy, které proběhlo 30. ledna 2026, prezident Vladimir Putin oznámil výsledky za rok 2025. Podle jeho slov byly ruské vojenské produkty dodány do více než tří desítek zemí, což státní pokladně přineslo přes 15 miliard dolarů v cizí měně.
Putin během zasedání zdůraznil, že těchto výsledků bylo dosaženo v „obtížných podmínkách“. Otevřeně hovořil o zvýšeném tlaku ze strany západních zemí, jehož cílem je narušit obchodní vazby Moskvy a zablokovat její obranný export. „Tlak západních zemí na naše partnery, aby zpomalili a zablokovali své obchodní vazby s Ruskem, nejenže přetrvával, ale dokonce se i zvyšoval,“ uvedl ruský prezident. Přesto prohlásil, že většina exportních kontraktů byla splněna podle plánu.
Peníze na modernizaci a nové projekty
Získané devizové příjmy hrají pro Rusko klíčovou roli. Podle Putina umožňují financovat modernizaci podniků obranného průmyslu, rozšiřovat výrobní kapacity a investovat do budoucích výzkumných programů. Kreml také oznámil, že v současné době realizuje nebo vyvíjí více než 340 společných vojensko-technických projektů se 14 zeměmi, jejichž cílem je vylepšení stávajících zbraní a vývoj nových systémů pro globální trhy.
Na schůzce byl rovněž schválen plán na další zvýšení objemu vojenského exportu do roku 2026, podpořený „značným portfoliem“ nových zakázek zajištěných v minulém roce.
Měnící se mapa exportu: Afrika a letectvo na vzestupu
Ačkoliv ruští představitelé nezveřejnili přesný rozpis dodávek podle jednotlivých zemí, analýza veřejně dostupných obchodních údajů naznačuje výrazný posun v geografii i struktuře ruského vývozu zbraní.
Od roku 2022 roste podíl afrických států na ruských prodejích. Moskva nachází odbyt zejména v zemích, které čelí mezinárodním sankcím nebo mají omezený přístup k západnímu vybavení.
Zásadní změna nastala i ve složení exportovaných produktů. Zatímco vývoz těžké techniky, jako jsou obrněná vozidla a raketové systémy, prudce poklesl (což pravděpodobně souvisí s prioritizací dodávek pro domácí armádu ve válce na Ukrajině), do popředí se dostávají jiné technologie. Větší podíl zakázek nyní tvoří systémy související s letectvím, včetně stíhacích a cvičných letadel, bezpilotních letounů (dronů) a služeb souvisejících s vesmírem.
Pro Moskvu zůstává zahraniční prodej strategickým nástrojem. Udržuje v chodu její obranný průmysl, generuje příjmy a zajišťuje vliv v zahraničí i v době, kdy primárně uspokojuje vlastní vysoké vojenské potřeby.
Zdroj. defenceblog.com
