Článek
Tenhle ten Lubomír je dokonalé budižkničemu, bohužel to tak musím říct, když to takhle řeknu, není to žádný kognitivní sebeklam.
Jistě mě za tohle tvrzení neodsoudíte, když vás s Lubomírem blíže seznámím, podrobně vám popíšu, co je tento Lubomír vlastně zač.
Lubomír nedělá nic jiného, než se celé dny prochází sem a tam po zahradě, která tak trochu připomíná rajskou zahradu, z níž byli první lidé neslavně odpálkováni, a vymýšlí si nejrůznější fantasmagorie, a když říkám fantasmagorie, tak tím myslím opravdu fantasmagorie.
Tuhle například přiběhl celý říčný z té své zahrady, že prý právě dokázal neexistenci Boha.
Já se picnu, neexistenci Boha, slyšeli jste to už někdy, to je blábol!
Ale co jiného čekat od takového zoufalce?
„Důkaz neexistence Boha je docela jednoduchý a snadný,“ blábolil Lubomír a vypadal přitom, nelžu vám, ať mě vezme čert, jestli lžu, jako dokonalý obecní blázen, „ano je docela jednoduchý a snadný! Stačí se jen oprostit od lidských zkušeností a představ, které mohou překážkou pokroku ke vztahu k Bohu!“
„Co je to, proboha za hovadinu?“ opáčil jsem nasupeně, samozřejmě, že jsem věděl, že jsou to slova Jana od Kříže, ale v ústech toho bezbožného hovada znělo něco takového přímo svatokrádežně!
Ale Lubomír se nezastavil a blábolil ty svoje slinty dál: „Bůh neexistuje, protože není důvod, aby existoval. Ti, co věří, že věří v Boha, jsou přesvědčeni, že Bůh existuje, protože podle nich Bůh musí existovat.
To je ovšem jejich velký a zásadní omyl!
Pokud by Bůh musel existovat, jak jsou přesvědčeni, bylo by zde něco, co by Boha nutilo k jeho existenci, tedy něco, co by bylo nad ním, nějaký zákon, nebo vůle, která by nedovolila Bohu neexistovat a byla by tedy mocnější než on, byla by nad ním, tj., byla by tím skutečným Bohem.
Takový Bůh, který musí existovat, pak není Bohem.
A není-li zde důvod, aby Bůh existoval, a takový důvod zde už z principu není a nemůže být, pak Bůh neexistuje.
Jinými slovy, krátce řečeno jen neexistující Bůh je skutečný Bohem.“
Už jste slyšeli někdy větší nesmysl?
Tváří se to jako kdovíjaký paradox, ale přitom je to fantasmagorie na n-tou!
Však si to taky Lubomír pěkně slízne, vsadím se klidně o svůj život věčný!
Ale to, co slízne, to nebudou prachy za Templetonovu cenu, tu by ani takovému blbovi za ty jeho fantasmagorie nedali (jo, kdyby dokázal, že Bůh je skutečně trojjediný, to by byla, panečku, jiná!), ale slízne spravedlivý hněv od těch, jejichž čistou víru právě urazil a zhanobil, které právě ranil na tom nejcitlivějším místě, protože právě tito lidé považují svoji víru v Boha, kterého si sami stvořili na základě četby tzv. svatých knih (typicky muslimové nebo faráři) za jasný důkaz toho, že jsou dobrými a poctivými lidmi, na rozdíl od lidí, kteří v tohoto jejich Boha nevěří a proto slouží zlu.
Tyto všechny dobré lidi a jejich čistou víru Lubomír právě urazil svým slintem o tom, že jen neexistující Bůh je skutečným Bohem.
Ale já od toho hovada dávám svoje čisté, právě umyté ruce pryč a až ho spravedliví lidé budou právem upalovat na hranici, ještě do toho ohně přihodím pěkně proschlé polínko.
Nejsem blázen, abych riskoval svůj život věčný kvůli nějakému hovadu a jeho fantasmagorickým blábolům!
