Článek
Když arcibiskup Přibyl vyhrožoval kletbou kvůli ukradené lebce světice, jejíž duše už několik století blaženě dlí v Božím království, čekajíc na návrat do svého hmotného těla při zmrtvýchvstání, jak nás učí Církev svatá, vypadal tento svatý muž vcelku hrozivě.
Ale ve skutečnosti je to milý člověk, jak jsem se sám přesvědčil při našem osobním setkání. Navštívil jsem totiž pana arcibiskupa Přibyla, abych mu oznámil, že na něj podávám trestní oznámení právě kvůli hanobení pozůstatků svaté Zdislavy.
„Nedá se nic dělat, pane arcibiskupe, musím na vás podat trestní oznámení,“ sdělil jsem mu a pokračoval, „podle zákona o pohřebnictví §4 odst. 1 písm. B a písmeno e je vystavování lebky svaté Zdislavy nejenže protiprávní, ale podle trestního zákoníku i trestným činem.
Musím proto na vás podat trestní oznámení, protože jste se dopustil trestného činu, nebo přinejmenším jste se dopustil nadržování trestného činu.“
Arcibiskup Přibyl se po mých slovech pokorně usmál.
„Ano, snad jsem se podle pozemských a lidských zákonů dopustil nadržování,“ promluvil rovněž pokorným hlasem. „Ale bylo psáno, že co je císařovo, patří císaři, a co je Božího, patří Bohu. A já jsem Boží služebník, který byl samotným Bohem, u něhož nyní dlí i svatá Zdislava, povolán k biskupské službě.
Můj život, neboť jsem arcibiskupem, je proto životem v Bohu.
Čím mohou být pro mě lidské zákony, byl-li jsem zahrnut Boží milostí, jež ze mne učinila Božího služebníka a jež na mne seslala Ducha svatého?
Snad budu pozemskými soudy odsouzen za to, že jsem nechal vystavovat lebku svaté Zdislavy. Ale Bůh bude na mne při posledním soudu nahlížet jako na nevinného, neboť jsem mu tím věrně sloužil, vždyť i lebka svaté Zdislavy byla a je připomínkou Boží lásky, kterou nás Bůh zahrnuje.
Až vstane z mrtvých v ten den, kdy se Náš Pán Ježíš vrátí na tento svět, jak nám slíbil, tak nám svatá Zdislava poděkuje a požehná za to, že jsme vzdávali hold její lebce a pochválí nás i za to sám Bůh. Pokud by tomu tak nebylo, pak by veškerá moje víra ztratila smysl, protože lebka světice je svatou relikvií, to jest, když ji uctíváme, uctíváme v ní i samotného Boha.“
To se ví, že slova arcibiskupa Přibyla na mne hluboce zapůsobila a trestní oznámení jsem na něho nepodal.
Copak jsem Bůh, abych někomu vyhrožoval kletbou, či dokonce na něho podával trestní oznámení, protože soudit a trestat nás může jen Bůh, jehož je arcibiskup Přibyl věrným a oddaným pomocníkem, který jednou vstane z mrtvých a věčně žít bude!
zdroj: Zákon o pohřebnictví
