Článek
Na něčí udání, zřejmě Jarka Nohavici, si pro Kateřinu Konečnou v noci přijeli tajní.
„Půjdete s námi,“ řekli jí, i když byla jen v županu a odvezli Kateřinu Konečnou v autě na Ljubljanku, kde už na ni čekali vyšetřovatelé, kteří i přes pokročilou noční hodinu vypadali vcelku svěže.
Vyšetřovatele zajímalo všechno možné. Kateřina Konečná na všechny jejich otázky trpělivě odpovídala a vyšetřovatelé chápavě pokyvovali hlavou.
Už svítalo, když se jeden z vyšetřovatelů zeptal: „Jaký nejhorší dárek jste dostala na Vánoce, soudružko předsedkyně?“
Kateřina Konečná nemusela dlouho přemýšlet a tak hned odpověděla: „Nejhorší dárek jsem dostala na Vánoce letos. Byl to srp a kladivo. Srpu se bojím, protože je ostrý. A kladivo zase těžké. Co bych dělala se srpem i kladivem v europarlamentu?
Jsem snad družstevní rolnice, či proletářka?“
Jako by vyšetřovatelé čekali jen na to, přivolali stisknutím tlačítka uniformované policisty.
„Co jsme potřebovali vědět, jsme se dozvěděli. Odveďte ji,“ nařídili vyšetřovatelé policistům.
„Tak jdeme,“ zvedli uniformovaní policisté Kateřinu Konečnou ze židle a jejich hlasy zněly tak lhostejně, že kdyby nebyla Kateřina Konečná komunistkou a tak nevěděla, co ji teď čeká, určitě by jí z té lhostejnosti přeběhl mráz po zádech…
