Článek
Psal se rok 1834 a rajčata se moc nejedla. Ano, rostliny samotné byly pěstovány, na zahradách ale rostly převážně jako okrasa, ne jídlo. Pohled na tuto zavrženou rostlinu ale změnil Dr. John Cooke Bennett, který ji přidal do kečupu a učinil z ní tu nejatraktivnější medicínu devatenáctého století.
Bennett říkal, že rajčata zkoumal a došel k jasnému závěru; léčí průjem, choleru, žloutenku, zažívací potíže i revmatismus. Dnes už samozřejmě víme, že je to naprostý nesmysl.
Bylo zmíněno, že Bennett rajčata do kečupu přidal. Omáčka, bez které si teď mnozí snad ani život představit nedokáží, se dříve vyráběla z hub či ryb.
Jeho zjištění se rychle chytila americká média, ve kterých se najednou začaly objevovat senzační příběhy zázračně vyléčených po požití kečupových tobolek. Brzy se tak objevila spousta napodobitelů, kteří se snažili na novém trendu zbohatnout. Ti navíc často hlásali ještě více léčivých účinků než sám Bennett. Kečup se tak na nějakou dobu stal zázračným lékem na všechno.
A ono není ani vyloučeno, že některé mohly jeho prášky opravdu uzdravit. Své totiž určitě sehrál placebo efekt. Někdy zkrátka ke zdánlivé účinnosti léčiva stačí, že mu uživatel věří. V hlavě si tak zveličuje pozitivní změny a naopak přehlíží ty negativní. A to může, díky provázanosti psychického a fyzického zdraví, pomoct i k úplnému uzdravení.
Nakopnutému byznysovému modelu ale zavařil opravdový výzkum, který až po téměř dvou dekádách (v roce 1850) zázračnost kečupu vyvrátil. Takže ano, více než deset let Američané věřili, že tím nejlepším lékem pro jejich problémy je obyčejný kečup.
Kečup v podobné formě, jako ho známe dnes, přišel až o chvíli později. Konkrétně jej v roce 1876 představil pán, jehož jméno už asi znáte: Henry Heinz. Tento americký podnikatel kečup vytvořil ze zralých rajčat, destilovaného octa, hnědého cukru, soli a různých druhů koření. A hlavně ho už prodával jako omáčku, a ne jako lék.
Přesto se Bennettův přínos v tomto odvětví nedá přehlédnout. Popularizací rajčat totiž nejen že nabídl podnikatelskou příležitost Heinzovi, ale také naučil lidi jíst rajčata jako taková.
