Ingmar Bergman našel svůj pravý domov na ostrově s jednou z nejkrásnějších pláží Švédska

Existují místa, která člověka osloví na první pohled. Pro Ingmara Bergmana to bylo právě Fårö. Když na ostrov přijel v dubnu roku 1960 hledat lokaci pro svůj film Jako v zrcadle, původně měl namířeno na skotské Orkneje. Produkční společnost však měla obavy z rostoucích nákladů, a tak se režisér rozhodl dát ještě jednu šanci švédské alternativě.

Na Fårö dorazil za deštivé a temné noci. Přesto okamžitě pocítil něco, co později popsal jako nalezení skutečného domova. „Mohl bych slavnostně říci, že jsem našel domov. Opravdový domov,“ vzpomínal později. Právě tehdy začal jeden z nejvýznamnějších vztahů mezi umělcem a krajinou v moderní kulturní historii.

Na první pohled může Fårö působit nehostinně. Ostrov o rozloze 114 kilometrů čtverečních nabízí krajinu plnou větrů, vápencových útvarů, zakrslých borovic, mokřadů a nekonečných pláží. Žije zde jen kolem pěti set stálých obyvatel a mimo letní sezónu panuje téměř absolutní klid.

Právě tato izolace byla pro Bergmana neodolatelná. Celý život bojoval s existenciálními otázkami, vírou, samotou i lidskými vztahy. Drsná příroda Fårö dokonale rezonovala s tématy jeho tvorby. Nekonečný horizont Baltského moře, syrové pobřeží a světlo se staly přirozeným prodloužením jeho filmového jazyka.

Režisér později přiznal, že se celý život cítil ztracený. Teprve na Fårö získal pocit, že někam skutečně patří. Ostrov mu poskytoval klid, inspiraci i svobodu tvořit bez vnějších vlivů.

Fårö není pouze místem, kde Bergman natáčel. Ostrov se stal jedním z protagonistů jeho nejslavnějších děl. Po filmu Jako zrcadlo zde vznikly legendární snímky Persona, Hanba, Náruživost nebo slavný televizní seriál Scény z manželského života. Ve filmech se opakovaně objevují zdejší pláže, kamenné pobřeží i charakteristické světlo severu. Filmoví kritici často zdůrazňují, že Fårö není v Bergmanových dílech jen kulisou. Je samostatnou postavou, která ovlivňuje emoce, vztahy i osudy hrdinů.

Stejně jako si lidé spojují New York s tvorbou Woodyho Allena, je Fårö navždy spojeno s Bergmanovým filmovým světem.

Po návratu na ostrov během natáčení Persony začal Bergman na Fårö postupně zapouštět kořeny. Nedaleko moře si nechal postavit dům Hammars, který se stal jeho soukromým útočištěm i pracovnou. Právě zde vznikaly scénáře, divadelní projekty a filmové koncepty, které ovlivnily několik generací filmařů. Bergman zde trávil dlouhé hodiny psaním, četbou a přemýšlením. V roce 2003 se na ostrov přestěhoval natrvalo a zůstal zde až do své smrti 30. července 2007.

Dodnes jsou místnosti zachovány téměř přesně tak, jak je opustil. Na stolech leží poznámky, v pracovně jsou patrné stopy každodenního života a návštěvníci mohou nahlédnout do prostředí, kde vznikala filmová historie.

Bergmanova posedlost filmem byla legendární. Ve své druhé usedlosti Dämba přestavěl stodolu na soukromé kino. Každý den přesně v tři hodiny odpoledne zde sledoval filmy. Překvapivě nešlo pouze o uměleckou kinematografii. Vedle klasických filmových děl měl rád i populární televizní pořady a seriály. Fårö se tak stalo nejen místem tvorby, ale také osobním filmovým chrámem jednoho z největších režisérů všech dob.

Spojení Bergmana s místními obyvateli bylo mimořádně silné. Ostrované respektovali jeho soukromí a chránili ho před zvědavými návštěvníky. Na oplátku se režisér aktivně podílel na zachování života místní komunity.

Při stavbách a rekonstrukcích využíval místní řemeslníky a odborníky. Ve svých dokumentech Fårödokument a Fårödokument 1979zachytil proměny ostrova, úbytek obyvatel i změnu ekonomiky od rybolovu a zemědělství směrem k turistice. Tato vzájemná úcta vytvořila jedinečné pouto, které je na ostrově patrné dodnes.

Po režisérově smrti vyvstala otázka, co bude s jeho domy a majetkem. Bergman si přál, aby jeho domovy nezůstaly pouhým muzeem, ale nadále sloužily kreativním lidem. Klíčovou roli sehrála jeho dcera Linn Ullmann, která společně s kolegy připravila vizi budoucího využití usedlostí. Díky podpoře norského filantropa a podnikatele Hanse Gude Gudesena vznikla nadace Bergman Estate.

Dnes jsou čtyři Bergmanovy domy a soukromé kino součástí prestižního rezidenčního programu pro umělce, spisovatele, novináře, vědce a fotografy z celého světa. Budovy byly zachovány v původním stavu, včetně osobních předmětů a poznámek. Místo tak stále plní přesně tu funkci, kterou si Bergman přál.

Ačkoliv dnes Fårö každoročně navštíví desítky tisíc turistů, stále si zachovává atmosféru objeveného tajemství. Návštěvníci sem přijíždějí nejen kvůli Bergmanovi, ale také za jedinečnou přírodou. Největší atrakcí jsou slavné vápencové útvary rauky v přírodních rezervacích Langhammars a Digerhuvud. Oblíbená je také pláž Sudersand Beach s jemným pískem, kterou mnozí označují za jednu z nejkrásnějších pláží ve Švédsku.

Kulturním centrem ostrova je Bergmancenter, kde se konají projekce, semináře a každoroční Bergman Week. Právě během tohoto festivalu se ostrov mění v místo setkávání filmařů, kritiků a milovníků kinematografie z celého světa.

Když Ingmar Bergman jednou prohlásil, že si nedokáže představit svůj život bez Fårö, nešlo o pouhou sentimentalitu. Ostrov mu poskytl pocit domova. A zatímco mnohé slavné filmové lokace jsou dnes jen turistickou atrakcí, Fårö si stále uchovává něco z původního kouzla.

Zdroj: visitsweden.com, bergmangardarna.se