Článek
Ve Švédsku mají děti vlastní svátek sladkostí
Je sobotní odpoledne ve stockholmské čtvrti Liljeholmen. Rodiny proudí nákupním centrem, děti netrpělivě poskakují a v rukou svírají barevné sáčky plné želatinových bonbonů, kyselých hadů, lékořice nebo marshmallow. Ve Švédsku totiž existuje tradice, která je pro místní téměř posvátná. Říká se jí lördagsgodis, což se dá doslova přeložit jako „sobotní sladkosti“.
Tento švédský zvyk není jen obyčejným mlsáním. Je součástí kultury, rodinného života i skandinávské filozofie rovnováhy známé jako lagom. A právě proto se dnes o lördagsgodis mluví jako o jednom z nejzajímavějších příkladů toho, jak Švédové přistupují k výchově dětí, zdravému životnímu stylu i každodenním radostem.
Asi nikoho nepřekvapí, že se děti ve Švédsku na sobotu těší celý týden. Nejde ale pouze o cukr. Tradice podle odborníků učí děti trpělivosti, hospodaření s penězi i tomu, že radost má větší hodnotu, když není dostupná každý den.
Tradice vznikla kvůli zubnímu kazu
Historie lördagsgodis sahá do 50. let minulého století. Ve Švédsku tehdy prudce rostla spotřeba cukru a společně s ní i problémy se zubním kazem. Švédské zdravotnické autority proto doporučily omezit konzumaci sladkostí pouze na jeden den v týdnu – ideálně na sobotu.
Doporučení souviselo i s kontroverzními Vipeholmskými experimenty, během nichž výzkumníci zkoumali vliv cukru na zuby pacientů v léčebně Vipeholm. Přestože jsou dnes tyto experimenty považovány za eticky problematické, právě z nich vzešlo doporučení omezit sladkosti na jediný den v týdnu.
Z původně zdravotnického opatření se ale během desetiletí stal kulturní fenomén. Švédové si tradici osvojili natolik, že dnes téměř každé dítě ví, že sobota znamená candy day, neboli den sladkostí. A podle mnoha rodičů je právě čekání součástí kouzla.
Autorka a lektorka švédské kultury Sofi Tegsveden Deveaux uvedla, že Švédové mají dlouhodobě vysokou důvěru ve stát a veřejná doporučení. I proto se myšlenka „sladkostí pouze v sobotu“ zakořenila mnohem silněji než v jiných zemích.
Děti si mohou vybírat z opravdu pestré škály sladkostí
Lördagsgodis jako životní styl
Pokud existuje jedno slovo, které vystihuje švédskou mentalitu, je to právě lagom. Filozofie umírněnosti, rovnováhy a „tak akorát“ prostupuje švédským designem, prací, mezilidskými vztahy i gastronomií. A lördagsgodis je jejím dokonalým symbolem.
Ve světě, kde je běžné jíst sladkosti každý den, působí švédský přístup téměř radikálně. Jenže právě omezení vytváří očekávání, rituál i pocit výjimečnosti. Sladkosti nejsou automatickou samozřejmostí, ale malou oslavou víkendu.
Lördagsgodis také slouží jako dokonalý příklad skandinávské rovnováhy mezi zdravím a potěšením. Právě tato schopnost kombinovat disciplínu s radostí patří mezi důvody, proč je Švédsko pravidelně označováno za jednu z nejšťastnějších zemí světa.
Už jste slyšeli o legendárním godispåse?
Každý, kdo někdy navštívil švédský supermarket, pravděpodobně narazil na ikonickou godisvägg, tedy obrovskou stěnu plnou bonbonů. Průhledné boxy obsahují stovky druhů sladkostí: kyselé lebky, želatinová auta, pěnové banány, červené rybičky nebo slavnou slanou lékořici saltlakrits.
Děti si vezmou vlastní sáček zvaný godispåse, malou lopatku a vybírají si přesně to, na co mají chuť. Platí se podle váhy a celé kouzlo této kratochvíle spočívá v očekávání. Děti často přemýšlejí celý týden, jaké bonbony si v sobotu koupí, a samotný výběr sladkostí je téměř rodinnou událostí.
Popularita švédských pick-and-mix sladkostí dnes navíc roste i na sociálních sítích. Na TikToku a Instagramu se pod hashtagy jako #SwedishCandy nebo #Lördagsgodis objevují miliony videí s boxy plnými barevných sladkostí a obřími pytlíky bonbonů. Trend se stal virálním zejména v USA a Velké Británii, kde lidé obdivují nejen rozmanitost sladkostí, ale i samotný koncept sobotního mlsání.
Sladkosti jako první lekce finanční gramotnosti
Na první pohled může znít zvláštně spojovat gumové medvídky s finanční odpovědností. Ve Švédsku to ale dává perfektní smysl. Mnoho rodičů totiž používá lördagsgodis jako první lekci hospodaření s penězi. Děti dostávají malé kapesné a samy rozhodují, kolik utratí za sladkosti a kolik si nechají na později.
Podle dat banky Swedbank dostává kolem 70 % švédských dětí pravidelné kapesné. Sedmileté děti mají v průměru asi 20 švédských korun týdně, což přesně odpovídá částce, za kterou si mohou koupit svůj sobotní pytlík bonbonů. Právě díky podobným malým nákupům děti velmi rychle pochopí základní principy rozpočtu. Pokud všechno utratí najednou, do příští soboty už žádné peníze nezbývají.
Lördagsgodis vznikl jako reakce na zvyšování pacientů se zubním kazem
Proč jsou Švédové posedlí sladkostmi?
Přestože Švédové dodržují filozofii umírněnosti, statistiky ukazují, že patří mezi největší konzumenty sladkostí na světě. Možná za tím stojí i dlouhé a temné zimy. Ve Skandinávii bývá od listopadu do března minimum slunečního světla a právě malé radosti, útulnost a domácí rituály zde hrají obrovskou roli.
Stejně jako fika, slavná švédská pauza na kávu a něco sladkého, nebo páteční fredagsmys, tedy večer strávený doma s rodinou, dekou a pohodovým jídlem, i lördagsgodis pomáhá vytvářet pocit komfortu a psychické pohody během dlouhé zimy.
Tradice, která nezmizí ani v digitální době
Švédsko patří mezi nejvíce bezhotovostní země světa. Děti dnes často dostávají kapesné přes bankovní aplikace a platí kartou ještě předtím, než umí pořádně počítat mince. Přesto odborníci věří, že lördagsgodisjen tak nezmizí. I když Švédové začínají sladkosti jíst častěji během týdne, sobotní rituál zůstává hluboce zakořeněnou součástí národní identity.
Na první pohled může lördagsgodis působit jako roztomilý skandinávský zvyk. Ve skutečnosti ale odhaluje mnohem víc o švédské společnosti. A možná právě proto tento fenomén fascinuje celý svět.
Jak zaujala tato švédská sobotní tradice vás?
Zdroj: bbc.com, swedenandme.com
