Článek
Pluto je náš miláček. Po mamce paní Bíglové prostě svérázná tvrdohlavá palice, po taťkovi panu Labradorovi milý společník k dětem, hlídač kočárků a plavců. Odnaučit ho zachraňovat plavce ve vodě se nezdařilo, ale už alespoň neškrábe lidem záda, jen krouží kolem.
Vybrali jsme si ho ze smečky sourozenců tak, že k nám přiběhl jako první. Nový pelíšek si hned v zatáčce poblinkal, byla to jeho první jízda autem. Dostal zateplenou boudičku a dokud byla zavřená vrata, bylo všechno v pohodě. Pak přišla doba, kdy jsme museli předělat plot. A to se mu líbilo. Běhal na silnici a když málem zavinil bouračku, bylo rozhodnuto. Útulek u syna, který už ale většího psa měl a bydlel v Jirnech. Pejsek se jmenoval Vilda a přistěhovalce si podřizoval psím způsobem . Plutovi se to vůbec nelíbilo a tak se rozhodl hned druhý den tento azyl opustit. Syn nám uprchlíka ihned nahlásil a my jsme poptali záchranku nalezených pejsků. Dali jsme jeho podobenku na plakáty s kontaktem v místech, kde by se mohl pohybovat. Dělilo nás přes 20 km. Třetí den nám volala paní, že podobný tvor se nachází v parčíku 300 m od nás a obtěžuje její slečnu. Jásali jsme a řekli jí, ať ho ještě chvilku nechá si to užívat, že jsme tam hned. Jak přešel několik silnic do Prahy, někdy i čtyřproudových, jestli si nechytil stopa, to už se nikdy nedozvíme. Jisté je, že přesně věděl, jak se vrátit domů a ještě si to cestou užít.
