Článek
Osobní vztahy jsou pro mnohé z nás prvotní prioritou. Často hledáme lásku, ale honba za ní nepřináší správného partnera, protože důvody pro touhu po lásce jsou nejasné. Říkáme si: „Kdybych tak našel někoho, kdo by mě měl rád, život by byl hned mnohem lepší.“ Takhle to ovšem nefunguje. Jedno cvičení, které doporučuji, je napsat si, co od vztahu očekáváme. Může to být zábava, důvěrnost, otevřená a pozitivní komunikace atd. Podívejte se na seznam – jsou tyto požadavky nesplnitelné? Který z nich byste mohli naplnit sami?
Je veliký rozdíl mezi tím, zda člověk lásku potřebuje, nebo se cítí potřebným. Když se cítíte potřební a vyhladovělí, znamená to, že vám chybí láska a souhlas od toho nejdůležitějšího člověka, jakého znáte – od vás samých. V takovém případě začnete vytvářet vztahy vzájemné závislosti, které jsou pro oba partnery nepřínosné. Když potřebujeme, aby nás někdo jiný naplnil, nebo když spoléháme na to, že se o nás někdo postará, abychom to nemuseli dělat sami, vzniká závislost. Mnozí z nás, kdo pochází z dysfunkčních rodin, se naučili závislosti ze způsobu, jakým vyrůstali.
Metafora: Hledání lásky ve vztahu je jako snažit se naplnit prázdnou studnu vodou z jiné prázdné studny. Pokud sami neobjevíme pramen uvnitř nás, zůstaneme navždy žízniví a závislí na kapkách, které nám někdo možná nabídne. Ale když najdeme a otevřeme vlastní pramen, zjistíme, že máme dostatek vody nejen pro sebe, ale i na sdílení s ostatními.
