Článek
Je to zvláštní. Kdykoliv slyším, že „za Babiše bylo líp“, říkám si, co tím vlastně kdo myslí. Bylo líp komu? A proč?
Je pravda, že v době, kdy byl Andrej Babiš premiérem, jsme žili v období růstu. Všude v Evropě se dařilo, ekonomika šlapala. Ale místo toho, aby se tehdejší vláda chovala jako dobrý hospodář a spořila na horší časy, peníze se rozhazovaly jako na běžícím pásu.
100 miliard pryč. Bez náhrady.
Jedním z největších omylů (a dnes už to říká většina ekonomů napříč politickým spektrem) bylo zrušení superhrubé mzdy v roce 2020. Babišova vláda tehdy udělala gesto před volbami – lidem zůstalo víc peněz na výplatní pásce.
Ale jak? Tím, že stát přišel o více než 100 miliard ročně. A žádná jiná daň to nenahradila.
Dnes se divíme, že nemáme na opravu škol, že se škrtají investice, že máme deficitní rozpočet. Ale tohle byl ten první zářez.
A kdo byl u toho? Babišova vláda.
Fotky, líbivé statusy… a dluhy
Alena Schillerová se stala hitem internetu hlavně díky svým fotkám – jak cestuje po krajích, jak má krásné šaty, jak mluví „k lidem“. Ale mezitím dělala ministryni financí.
A výsledek?
Za jejího působení vzrostl státní dluh zhruba o 900 miliard korun. Samozřejmě, byla tu pandemie, ale podobně postižené země jako Německo nebo Rakousko dokázaly peníze rozdělovat lépe a průhledněji.
U nás? Stovky milionů odešly firmám, které je vůbec nepotřebovaly. Podpora se rozdávala všem a bez kontroly. A třeba Agrofert, holding pana Babiše, si taky přišel na své – například v programu Antivirus.
Řídit stát jako firmu? To už jsme viděli
Říkat, že chcete řídit stát jako firmu, možná zní efektivně, ale stát není firma. Firma přemýšlí v číslech a ziscích. Stát přemýšlí v lidech.
Firma propustí slabší zaměstnance. Stát se o ně má postarat.
Firma zavře nerentabilní pobočky. Stát musí držet nemocnice, i když nevydělávají.
Firma snižuje náklady. Stát musí investovat i tam, kde to hned nevydělá.
Když stát řídí podnikatel, který veškeré problémy řeší jako PR, dopadne to tak, jak jsme viděli:
víc letáků než řešení, víc slibů než výsledků, a víc dluhů než investic.
Takže bylo líp?
Ano, možná bylo klidněji. Ale bylo to na dluh. Nejen finanční, ale i morální.
A dnes, když někdo říká, že „Fiala zničil ekonomiku“, zapomíná, že spoustu min k rozpočtové krizi zakopala právě vláda předchozí.
Dnes už nejde o marketing ani o to, kdo koho víc zesměšní.
Jde o to, jestli věříme v dlouhodobou odpovědnost nebo v krátkodobé sliby.
A na tuhle otázku si musí odpovědět každý sám.
