Článek
Zdá se jakoby komunikace děti a mládež fyzicky bolela. Kdy došlo k tomuto jevu, který se dále vyvíjí jako sociální fobie? Byl příčinou Covid a izolace, kdy jedinou komunikací s vrstevníky umožňovaly mobily, internet? Bohužel se situace nezměnila ani v době postkovidové. Může být prohlubujícím faktorem rozmach chytrých telefonů? Přesun mládeže do on-line světa a na sociální sítě? Ať už je příčinou cokoli, tento trend je závažný.
Rozpad sociální soudržnosti a kolektivnosti, lenost či nezájem mladých pečovat o vzájemnosti, o vztahy a pospolitost.
Mládež nezdraví, upřena do mobilu, na uších sluchátka. Nejenže vás neslyší, ale ani nevidí, že na ně mluvíte, že chcete komunikovat. Neodpovídá, nereaguje. V jakémkoli veřejném prostoru, doma či na přechodu pro chodce.
Zhusta neodpovídají na telefon či SMS. Proč? Častou odpovědí je obava z komunikace s cizím člověkem, který by mohl tzv. toxický a nebezpečný. Chcete mluvit s vlastním dítětem, které neodpovídá na klepání a volání? Pošlete mu SMS. Když bude chtít, odpoví vám.
Mládež má problém s gramatikou, s tvorbou vět, s vyjadřováním. Přestává číst a psát. Nedovede souvisle vypravovat, má malou slovní zásobu. Zjednodušením je pro ně vyjadřovat se pomocí emotikonů. Obávám se, že plánované zjednodušení gramatiky je cílené, aby byla nová generace schopna úspěšně složit maturitní zkoušku z českého jazyka.
Abych byla spravedlivá, chyba není jen v dětech a mládeži. Pracuji ve zdravotnictví a v čekárnách vidím sedět rodiče s dětmi. Dospělí se „zalomenými krky“ hledící do mobilů si nevšímají dětí, které se takto nudí, pokud mobil nemají anebo mají a baví se stejně. Rodič má vytoužený klid. I tento jev je částečnou odpovědí na problém nekomunikace.
Pokud Vaše rodina funguje jinak a tyto problémy se Vás netýkají, gratuluji.
