Článek
Mezi lékaři své doby získal věhlas, byl osobním lékařem dvou císařů: Ferdinanda III. Habsburského a Leopolda I. Na Karlově univerzitě byl dlouhé roky děkanem a posléze rektorem celé univerzity.
Byl vědcem, jak se říká, se širokým záběrem. Věnoval se přírodním vědám, fyzice, geometrii, matematice, jazykům. Je označován jako zakladatel novověké fyziologie a medicíny. Zabýval se teorií týkající se rozmnožování živých bytostí a embryogeneze, fyziologií mozku a psychologií vnímání. Dodnes je podnětné jeho dílo o epilepsii. Osobně se znal s anglickým učencem Williamem Harveyem, který popsal krevní oběh.
V době obležení Prahy Švédy na konci třicetileté války patřil k iniciátorům a organizátorům akademické legie, která pomáhala bránit město. Sám přitom velel jednomu z oddílů a zároveň pracoval jako polní lékař.
Zabýval se mechanikou pevných těles a současně s Galileem Galiley jako první na světě formuloval základní zákony o pohybu těles, například zákon o zachování pohybu a zákon rázu pružných koulí.
Již v roce 1648 přispěl k vývoji optiky nezávisle na jiných osobnostech: popsal lom světla ve skleněných hranolech, v dešťových kapkách, či ohyb světla na jehle, štěrbině či mřížce. Zabýval se složením barev světla. Popsal jevy, kterými se dnes zabývá vlnová optika. Napsal dílo, ve kterém popsal vznik duhy: úhel vzniku duhy. (Isaac Newton teprve v roce 1666 rozložil bílé světlo pomocí hranolu, jeho práce dala vznik spektroskopii. Možno tvrdit, že v oblasti spektroskopie a fyzikální optice předešel Newtona, Grimaldiho a Boylea).
Zabýval se kvadraturou kruhu, své poznatky popsal ve dvou pracech.
Věnoval se i filosofii, je považován za jednoho z posledních českých polyhistorů.
Jeho dílo je příliš rozsáhlé a není mým cílem popis jeho vědeckých či filosofických a dalších prací. Tento článek chce připomenout osobnost českého původu, která si zaslouží připomenutí svého významu.
Už víte, kdo byl tento významný renesanční lékař, přírodovědec a univerzitní profesor? Napovím: jeho jméno nese Spektroskopická společnost, je po něm pojmenován měsíční kráter.
Tímto mužem, proslulým vědcem, jehož věhlas v době renesanční se šířil nejen po Evropě, byl Jan Marek Marci z Kronlandu. Pokud jste někdo již během čtení článku uhádl jeho jméno, děkuji. Je to zároveň ocenění vskutku renesančního muže, který nezapadl v zapomění.
