Článek
Programy, které pracují s lidmi po výkonu trestu a snaží se je vrátit do běžného života nemají dostatek financí z důvodu výpadku finací ze strany státu. Decroix snížila neziskovým organizacím částku o 4.9 milionů korun.
Asociace organizací v oblasti vězeňství musely zrušit nebo pozastavit některé služby. Zatím vše ustáli díky rezervám, které měly či díky podpoře ze strany krajů, obcí a firem. Podporu dostávají i od dárců či evropských zdrojů.
Současný ministr spravedlnosti Tejc těmto programům 2 miliony vrátil, ovšem jen na pomoc pro mladistvé a programy zaměřené na práci s rodinami odsouzených. Projekty pro dospělé zůstávají bez podpory.
Tady se domnívám, že správně došlo k ukončení financování dospělých, kteří se navrátili z vězení. Dospělý člověk podporu probačních prcovníků nepotřebuje, měl by vědět, kde jsou úřady práce, kde dostane podporu a nabídku zaměstnání. To je to nejdůležitější, co může pomoci a snížit riziko recidivy. Nic než práce. Většina z nich má stále domov, mají kam jít.
Investice do mladistvých v podobě poradenství a vedení je správná, pokud se rovněž netýká mladistvého recidivisty. Práce s rodinou ano, ale jen v případě návratu po odpykání prvního trestu.
Poprvé souhlasím s Decroix a jejím rozhodnutím odebrat neziskovým organizacím peníze. Zřejmě viděla výsledky jejich práce.
A mne by také zajímaly statistiky: kolik propuštěných se jim podařilo uvést zpátky do běžného života a zdali trvale? Kolik mladistvých nastoupilo řádný život? Kolik z těchto osob si našlo s jejich pomocí práci a na jak dlouho, případně zda natrvalo pochopili a stali se z nich řádní občané. A právě proto bych souhlasila s dotací, ale jen po prvním výkonu trestu.
U recidivistů neplývejme penězi poplatníků. Doufám že Asociace organizací v oblasti vězeňství a nestátní neziskové organizace pochopí, že pokud se nepodaří propuštěného vězně napravit a zabránit recidivě, jsou to dále již vyhozené peníze a zbytečně obsazená místa pracovníky a dobrovolníky, kteří mohou pracovat v jiných profesích.
