Článek
Radikální levice zde se svou extrémní ideologií vítězí. Jako i jinde v Evropě ji buď přímo prosazovaly nebo jí nebránily politické elity a to i ti politici, kteří se prezentovali jako pravicoví a tak multikulturalismus už v Belgii pevně zakořenil.
Belgie není bez viny. Dlouhodobě se vyrovnává se svou koloniální minulostí nejtvrdšího ražení, zejména za Leopoldova režimu. Antikolonialisté, antirasisté, extrémní levice zneužili kořenů současné belgické katastrofy: prosazováním multikulturní ideologie. Islámský terorismus, ale i palestinský a levicový spojily své síly.
Problémy Belgie jsou vážné: upadá úroveň školství, které se stále více segreguje. Narůstá počet paralelních komunit, zejména v Bruselu a v rámci největších měst. Vysoká koncentrace obyvatel stejného původu radikálně brzdí jazykovou a kulturní integraci.
Migranti a lidé s migračním původem mají nízkou zaměstnanost, takto nepřispívají do systému a naopak se stávají přítěží.
Bezpečnost je závažnou kapitolou, kterou se nedaří udržet: ta souvisí především s islamistickým extremismem. Belgie se stala jedním z největších ohnisek džihádistické radikalizace. Země má smutné zkušenosti jak s islamistickým, tak palestinským i levicovým extremismem. Politologové označují výsledky integrace za druhé generace v Belgii jako katastrofální.
OECD tvrdí, že je naděje. Belgičané, pokud nejsou levicovými progresivisty se obávají horšího scénáře: pokračující migrace, slučování rodin migrantů, neúspěšná integrace, islamistická radikalizace, sílící příklon k levici a multikulturalistické extrémy. Lidé s migračními kořeny se budou ještě více segregovat a radikalizovat.
Budoucnost Belgie, demokratické země unie, je nejistá. Nechci být zlým prorokem, ale…
