Článek
V poslední době se často setkáváme s názory, že je třeba přehodnotit fungování světové ekonomiky, která zejména ústy levicových stran ničí planetu, nahrává růstu nejbohatších a růst HDP chudým tohoto světa údajně nepomůže.
Setkáváme se s návrhy zavést strop pro maximální míru růstu. Zkrátit pracovní dobu, omezit spotřebu, šetřit vším. V mnoha zemích, tedy především v těch bohatých se objevují návrhy i na změnu stravovacích návyků, například naprosto absurdní nápad, se kterým přišli v Dánsku, v hlavním městě Kodani: omezit množství červeného masa ve veřejných institucích včetně domovů důchodců na 80 gramů týdně, aby byla metropole „klimaticky odpovědná“. Šetřit je sice správné, kritika nadvýroby existuje, například v oblasti výroby textilu, kdy textilním odpadem jsou zavalené některé africké země, plasty, obalové materiály a další. Ano, můžeme a měli bychom šetřit energií, vodou, provádět změny ve prospěch klimatu zateplováním budov, řešit energie alternativními zdroji, tedy těmi smysluplnými.
Jsou extremisté, kteří nahlas uvažují o změně globálního řádu. Jsou zde úvahy, přesunout finance tam, kde jsou chudší státy vytvořením společného fondu a zvýšit tak jejich úroveň. Ano, chudoba existuje, i ta extrémní. Ale tam, kde je růst, chudoba vždy klesá. Rychleji bychom tyto problémy vyřešili vyšším zdaněním externalit. Vždy však v rámci kapitalistického systému. Pokud se vyskytuje i v bohatých zemích extrémní chudoba, je příčinou daňové nastavení a tedy politické rozhodnutí.
Řešením není útlum růstu. Následovalo by snížení státních příjmů, snížení důchodů, zhoršení financování zdravotnictví, školství, výzkumu, zastavení investic a zhoršení životní úrovně obyvatel země.
Kapitalismus je systém, kdy zásadní je soutěž a ekonomický růst. Aby všechny skupiny profitovaly z růstu, musí fungovat politiky a instituce, které musí být efektivní. Pomoc chudým zemím na návrh některých politických a neziskových uskupení není přerozdělení bohatství. Zásadní pro pomoc je exportovat funkční demokratické instituce, pokud o to tyto země stojí. Nestačí poslat peníze, technologie, ale pomoci jim naučit se technologie využívat.
Řešením bolestí světa není není změna globálního řádu, ale život v demokracii s funkčními institucemi a politikami.
