Článek
Schopnost evropských států bránit se migraci a jejím důsledkům podvazuje systém lidských práv, lidskoprávních institucí a soudní rozhodovací praxe, která se na lidská práva postupně nabalila.
Bez zásadní reformy celého tohoto lidskoprávního systému nelze ničeho podstatného dosáhnout. Především to znamená odstoupení od Evropské úmluvy o lidských právech, která se postupem let zvrhla v dokument, který evropským státům znemožňuje se efektivně bránit. Vlivem například dokumentu Istanbulské úmluvy, kdy podpisem předává země závažná rozhodnutí lidskoprávním institucím, neziskovým nevládním organizacím, které, jak výše uvedeno, nabalují na sebe další rozhodovací práva. Země se zavazuje těmto organizacím přispívat na jejich činnost, která může i být kontraproduktivní. Těmto organizacím se daří i díky dobře placeným právníkům prosazovat práva migrantů a dalších osob a institucí, které jim umožňují porušovat zákony přijímající země. Byl to i případ propalestinských aktivistů, kteří přes jasnou trestní činnost byli britskou justicí osbozeni?
Jak ukazují pozornost budící případy nejen v Británii, například osvobození pákistánských migrantů, kteří léta beztrestně znásilňovali britské dívky, které nenašly oporu v britské justici a další, je něco shnilého i v soudním systému evropských zemí. Co za tím stojí?
Ukazuje se, že v případě agresivnějších kultur postačuje i poměrně malý podíl migrantů, aby hostitelskou společnost zásadně ovlivňoval. Neznamená, že jen nelegální migrace přináší problémy, ale i s legální migrací přicházejí komplikace.
Komplikace ve smyslu, že celá západní Evropa prochází hlubokou demografickou proměnou. Podíly obyvatel s migračním pozadím ve věkové skupině 15 až 24 let jsou v některých zemích alarmující. S vysokým procentem obyvatel s migračním pozadím dochází k tlaku na změnu západních norem, demokracii, mění se pojímání legislativy pod tlakem lidskoprávních organizací, vidíme úsilí změnit náhled na trestní činnost.
Kolik zločinů se musí stát, aby voliči globalistických stran porozuměli, že nejde o jednotlivé, izolované útoky, ale o systémový problém příčinně spojený s migrací?
Tento případ související s osvobozením palestinských aktivistů přes jasný trestní čin, vyžaduje od Evropanů změnu myšlení a náhledu na migraci. Nemusíme mít obavy při změnách: reforma lidskoprávního systému ani odstoupení od Evropské úmluvy o lidských právech neznamená zrušení lidských práv.
Pokud k těmto změnám nedojde, pokud se neoprostíme od silného vlivu organizací, které podvazují lidská práva a soudní rozhodovací praxi, ocitáme se v situaci, ve které mnohé evropské země již nerozhodují o lidskoprávních normách, tak, jak jsme je akceptovali, vnímali a praktikovali v minulosti.
Zdroj info.:Vojtěch Bauer: Propalestinští aktivisté, kteří se v Británii vloupali do firmy a kladivem napadli policistku, odešli od soudu bez trestu, Novinky.cz., 6.2.2026
