Článek
Abychom konečně stav romské menšiny mohli zlepšit, je třeba pravdivě analyzovat příčiny. K tomu je třeba mít dostatek odvahy, aby mohl politik vyjádřit, proč se situace přes stále se zvyšující podporu romské menšiny nelepší.
Romská komunita v Česku je etnickou minoritou. K romské národnostní menšině se při sčítání lidu 2001 přihlásilo celkem jen 11 746 osob. Počet tohoto etnika je však odhadován až na 300 000 osob.
Romové v ČR patří mezi skupiny zranitelné sociálním vyloučením se všemi negativními důsledky tohoto jevu, jakými jsou:
1.Nízká úroveň dosaženého vzdělání, 30% dětí podle odhadu aktivistů končí v praktických školách.
2.Následná dlouhodobá nezaměstnanost, až 57% Romů v produktivním věku bylo v roce 2009 nezaměstnaných.
3.Kriminalita a ničení domů a bytů, podle odhadů v roce 1991 získávalo prostředky k obživě nelegálně 20-30% ekonomicky aktivní romské populace.
Souvisí s tím i postoje majoritní části občanů ČR. Tolik údaje Wikipedie. (https//cs.wikipedia.org/wiki/romov)
Statistika je staršího data, ale nepředpokládám podle současné situace, že pokusy o inkluzi něco zlepšily. I přes další masivní podporu romské komunity, zejména v oblasti školství, kde skutečně úsilí této instituce a ministertva práce a sociálních věcí je nezměrné a bohužel spíše marné. Naopak, posiluje pocit diskriminace ze strany většinové společnosti.
V čem tkví hlavní problém? V tom, že systém dopustil, že máme již druhou generaci lidí, kteří nikdy nepracovali. Základem výchovy je vzor rodičů nebo komunity: pokud dítě vidí, že dospělí chodí do práce, že výsledkem tohoto úsilí jsou finance k dobrému zabezpečení rodiny, bude to pro něj normální a bude mít pravdivý vzor. Nemůže se identifikovat s prací, kterou nezná, protože v této komunitě se spíše počítá s pravidelným příjmem od státu ve formě různých dávek. Přípravou na budoucí zaměstnání je chození do školy. Minulý režim byl spravedlivý v tom, že zaměstnání měli všichni, ať už výsledky byly často všelijaké. Tehdy chodit do školy bylo samozřejmé a mnohé rodiny z toho profitují dodnes. Potomci generace , která pracovala, také pracují, starají se o děti, které jsou vedeny k tomu, aby se vymanily ze svých sociálních pout. Mají své bydlení, na které jsou hrdí, mají důchody, které si zasloužili. Pokud příslušníci následné generace Romů běžně nepracují, současnou situaci ve vzdělávání dětí nelze zlepšit.
Současný stav, kdy se učitel, sociální pracovník či soused bojí vyslovit kritiku, aby nebyl likvidován křikem aktivistů, především romských, že jde o diskriminaci, zavinili politici. Raději "diplomaticky"ustoupili, než aby prosadili radikální řešení. Co se týče aktivistů a koordinátorů pro vzdělávání etnických menšin a manažerů neziskovek placených státem, ať předloží výsledky! Co sami udělali pro změnu vzdělávání romských dětí?
Výsledkem je situace, kdy stojí proti sobě občané jedné země. Ti, kteří platí ze svých daní luxus nepracovat skupině obyvatel a snášet jejich nadřazenost v tom, že kritika není možná a povolená a skupina lidí, kteří nepracují, neposílají děti do školy. Špatným příkladem z nich dělají další generaci závislých.
Ve školách se nejedná o segregaci, jen rodiče bezproblémových dětí žádají klidný průběh výuky, která má výsledky, což se často neděje. Učitelům i dobrým rodičům jde o snahu dosáhnout co nejlepšího vzdělání. Ve třídě, kdy výuka je rušena nezvladatelnými dětmi bez zájmu o vzdělávání ani s pomocí asistentů i sociálních pedagogů nemá učitel šanci a výsledek je takový, že mnozí rodiče odmítají účast svých dětí v takových třídách.
Závěrem chci vyzvat všechny občany různých národností, kteří žijí a tvoří vše pozitivní, aby nešvar nepodporovali. Žádám politiky, aby se k problému odvážně postavili. Vždyť základem dobrého života je vzdělání na různé úrovni a práce.
https//cs.wikipedia.org/wiki/romov
