Článek
Technologie využívané i ve zdravotnictví přinášejí možnosti, ale také mají svá rizika. Mohou narušovat vztahy mezi lékařem a pacientem, případně zapříčinit sníženou kvalitu poskytované péče i z důvodu digitální negramotnosti pacienta.
Pacienti, zejména senioři, mohou být omezeni ve svých právech i jen tím, že moderní technologie odmítají, obvykle se nejedná o truc, ale proto, že jim nerozumějí, eventuálně jsou příliš chudí na to, aby vlastnili a využívali mobilní telefon, PC, internet a služby s nimi spojené. Tady vidím bariéru pro lidi, kteří pomoc potřebují, ale ovládání technologií a úhrada za služby je pro ně překážkou, ohrožením pro přístup k lékařské péči.
Pacienti mají svá práva a v případě, že nejsou schopni dojít do ordinace, objednat se na vyšetření elektronicky, nahlásit zhoršení a potřebu návštěvy lékařem doma či vypsání receptu, jedná se o digitální vyloučení a důsledkem může být i ohrožení zdraví.
Společnost by měla na tuto situaci reagovat a hledat řešení. Zatímco digitalizace postupuje mílovými kroky vpřed, pozadu a bez zájmu společnosti zůstává starý, digitálně negramotný člověk s potřebami zdravotní péče a s překážkami v jejich dosažení.
