Článek
Křesťané, a nejen oni, lidé všech vyznání i ateisté rozsvěcují společně vánoční stromy na náměstích, oddávají se adventnímu veselí, účastní se koncertů a jiných doprovodných programů, souvisejích s oslavou křesťanských svátků.
Jsou to naše tradice, které se formovaly od počátků křesťanství. Jsou to svátky lidí dobré vůle a my se jich nevzdáme.
Vidím, jak jsou přiváženy betonové zátarasy u vjezdů na náměstí, kde stojí vánoční strom, probíhají adventní trhy, zní koledy. Možná z obav před útoky islámských teroristů sem nepřijdou rodiče s dětmi. Mnozí zůstanou doma u svých privátních stromků a televizorů. Možná je obava jen ve velkých městech, kde jsou velká shromáždění lidí a kde spíše jsou také možné útoky teroristů. Ale proč by se měli lidé vůbec bát? Proč by se měli bát křesťané či ateisti, židé nebo budhisté. Proč jsou ohrožováni nesmiřitelným islámem?
Všichni doufáme, že jsou to plané obavy. Ale vzpomínám si na mnohé krvavé útoky v Evropě. V některých městech ani nestavěli vánoční strom nebo tajili čas rozsvěcení, zrušili adventní trhy, děti v některých školkách už nepřipravují vánoční besídky.
Apeluji na politiky, aby nepodceňovali hrozbu rozpínajícího se islamismu a chránili naši zemi před nebezpečím, které přichází z islámských zemí.
A nejde jen o Vánoce.
