Článek
Označují se sudetskými Němci, což je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od třicátých let minulého století německými nacionalisty. Do té doby byli nazýváni českými Němci, moravskými Němci či slezskými Němci. Beneš jim říkával „naši“ Němci.
Od 12. století přicházeli Němci do bohaté země Koruny české v důsledku dohody českých přemyslovských panovníků s římskoněmeckým císařem o osidlování hornatého pohraničí. Zejména zemědělci, horníci, řemeslníci a obchodníci, kteří měli zkušenosti se životem v horském prostředí. Mimochodem, i proto se jim říká „skopčáci“. Soužití bylo za staletí bolestné, ale i obohacující. Naši předkové v boji na hranici slovanského a germánského živlu vždy obstáli, i když jsme měli v několika údobích namále před totální germanizací.
Po roce 1620 byly vedoucí vrstvy národa porobeny: popraveny nebo přinuceny k emigraci. Majetek konfiskován ve prospěch nové šlechty. Koncem 18. století se už česky mluvilo jen na venkově, ve městech a úřadech jen německy. Naštěstí a díky obrozencům, vykvetl na našem území opět sebevědomý český národ.
Masaryk, v poselství Národnímu shromáždění 22.12.1918: „Území obývané Němci je naše a zůstane naším… My jsme vytvořili stát. Tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně přišli do našich zemí jako emigranti a kolonisté. Máme plné právo na bohatství našeho území, nezbytného pro průmysl náš i Němců mezi námi. My nechceme a nemůžeme obětovat naše značné menšiny české v takzvaném německém území…“
Ale nejtěžší, tragické časy pro náš národ teprve začínají s příchodem Hitlera. Jeho působením se později soužití Čechů, Němců i Židů stalo osudové. Hitler v roce 1942, ze záznamu stenografisty ve Vlčím doupěti: „Češi jsou rasová střepina, která vnikla do našeho národního těla a jeden z nás musí uhnout, buď oni nebo my“.
Konec druhé světové války: Postupimské dohody a Benešovy dekrety. Tak přišli Němci poprvé o vlast, jak Česku říkají sudetští Němci. Díky své rozpínavosti, nadřazenosti a úsilí ovládnout jiná území a národy, zde Československa a Čechů, Židů. Není cesty zpět. A to je i výzva novým aktivitám, jako Meeting Brno: „Proč Brno, když na našem území je více míst spojených se soužitím Čechů a Němců: Ploština, Lidice, Terezín…“
Ludvík Vaculík: „Já si myslím, že každý má být doma. Já jsem pro všechny národy a rasy, ale buďte doma! Přistěhovalci kazí země, do kterých přicházejí“. Myslím, že Němci by se měli sjednotit, měli by obrátit své úsilí směrem k migraci, směrem k problémům, které jim přinesla. Němci nyní ztrácí Německo díky své politice a tak vidím jejich budoucnost černě: "Ztratí svou vlast, tak, jako ji ztratili sudetští Němci díky politice rozpínavosti"?
Nyní mohou vlast ztratit opět. Z jiných důvodů. O Německu se říká, že nikdy nedělá malé chyby. Jejich velkou chybou je nezvládnutá migrační politika. V Německu akceleruje už půl století následkem historicky nebývalé kolaborace domácích mocenských a intelektuálních elit s nepřátelskou invazí, měnící se v kolonizaci. Její strategickou součástí je potlačování informací o vývoji islámské imigrace a demografických předpovědí. Tady, Němci, napřete své síly o záchranu vlasti.
Přeji Vám, Němci, zcela upřímně, abyste zachránili svou zemi tak, jako jsme ji my zachránili v minulosti před Vámi.
Obrázek,:Pixabay, shijingsjgen
