Článek
Lidé obecně chápou souhlas s rámcovou smlouvou zelené dohody k ozdravění životního prostředí. Cestou k bezemisní energetice však může tlak na doporučené EU vybrané prostředky a regulace vést k nevhodné volbě pro země s různými podmínkami a stanou se tak života neschopné, časem opuštěné, o promarněných nákladech nemluvě.
Každá země dle svých podmínek hledá cestu, jak snížit emise CO2. Je rozdíl mezi Norskem a Švédskem, které spolu s Francií mají emise pod 50 gramů ekvivalentu CO2. Ale severské země především díky vodní energii a Francie díky vysokému podílu jaderné energie. Málokterá země staví mix jen na základě té či oné možnosti, ale především využívají doplňků: biomasy, plynu, fotovoltaiky či větru, tedy i obnovitelných zdrojů, které mohou mít vliv na snižování CO2 v dlouhodobém horizontu.
Česko se může pochlubit hodnotami kolem 350, v minulosti to bylo kolem 750 a ke snížení nám pomohla instalace 2 jaderných bloků v Temelíně. Můžeme říci, že máme mix nastavený celkem dobře. V čem pokulháváme, je budování obnovitelných zdrojů a především v budování infrastruktury, která s tím úzce souvisí. Potřebujeme realizovat menší plynové zdroje, schopné vyrábět jak elekřinu, tak teplo. Nahradit teplárny spalující uhlí zemním plynem, využít biomasu.
Přednostní využití fotovoltaiky či větrných zdrojů a spoléhat se na jejich energii není ideální. Vyrábějí elektřinu nárazově a pokud ji nevyužijeme, nemáme ani dostatek bateriových uložišť či nedořešené distribuční sítě, přečerpávací elektrárny a může nastat black out.
Především v zimním období musíme spoléhat na teplo i energii z uhlí, zatím ho nemáme čím plně nahradit a jeho konec tak rychle neočekávejme. Hrozí možné ukončení provozů v případě tak drahých emisních povolenek, že soukromník by prostě nerentabilní výrobu uzavřel. Jedinou náhradou by mohly být plynové elektrárny, protože nahradit energii, teplo z obnovitelných zdrojů nelze. Pokud bychom museli dát v létě přednost fotovoltaice a větru a vypnout jiné zdroje, tak jako je ve smlouvě, kterou Síkela podepsal u budoucích jaderných bloků, je přerušovaný provoz plynových elektráren také nerentabilní a soukromý provozovatel by takové plynové elektrárny prostě zavřel.
Je otázkou, jestli dále budovat obnovitelné zdroje. Ano, protože samotný provoz poskytuje další možnosti, kudy se dát. Podmínkou ovšem je plánovat a realizovat vše postupně, s rozmyslem i s ohledem na ekonomiku, nikoli chaoticky. Je třeba mít model, kam s přebytkovou energií. Prostě řešit přednostně akumulaci energie. Pokud předpřáhneme vůz před koně, může se chyba nevyplatit díky blackoutům. Bude třeba měnit přenosovou i distribuční soustavu a splnit další podmínky k realizaci plynulé a regulovatelné energie, případně i pro zimní období.
Zdroj info.:Vladimír Hlavinka, ekonom, „Německo není vzorem, jak budovat energetiku. Inspirujme se raději jinde“, 10.10.2024
Obrázek: Pixabay, HardthmuthStein
