Článek
Prezident Pavel podporuje řešení, kdy majetek Lichtenštejnů by byl vložen do česko-lichtenštejnského fondu, který nebude spravovat nikdo jiný než kníže Lichtenštejnský. Dokonce by nám kníže odpustil požadovaných 35 mld. korun odškodnění mimo majetek, o který žaluje Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a stáhl by žalobu. Prezident Pavel takto mluví o vstřícných krocích v dlouholetém majetkovém sporu. Ne, není důvod ke vstřícnosti ani morální ani právní.
Pokud by Česko přistoupilo na tyto podmínky, uznalo by podle právníků, že po válce pochybilo. To by otevřelo Benešovy dekrety. Majetek byl konfiskován na základě loajálního přístupu k nacistickému režimu (Veronika Bílková, vedoucí katedry mezinárodního práva, UK).
Jakékoli jednání na politické úrovni, které se v poslední době vede, oslabuje naši, jinak silnou pozici u ES ve Štrasburku. Dosud všechny spory Lichtenštejnové prohráli.
Kdo souhlasí a také se ve věci silně angažuje, jsou Lidovci. Jurečka, Bělobrádek, Herman a další. Díky ministrovi zahraničí Macinkovi je v těchto dnech ukončena mise Daniela Hermana, honorárního konzula Lichtenštejnska v Brně, kterou zastával 5 let. V této roli zastupoval zájmy ne České republiky, ale Lichtenštejnska (Macinka znemožnil exministru Hermanovi pokračovat jako honorární konzul Lichtenštejnska, FORUM24, 4.8.2026
Vraťme se ještě k důvodům odejmutí majetku: před druhou světovou válkou i během ní se k Němcům hlásil František Josef II., Lichtenštejn. V říjnu 1938 poslal Hitlerovi blahopřejný telegram k uzavření Mnichovské dohody. Posílal peníze na vznik SS a SA na severní Moravě a Slezsku. Podle analýz, které si nechala vláda vypracovat, nelze Františka Josefa II. přímo označit za nacistického sympatizanta, ale dle dochovaných materiálů se hlásil k německé národnosti, protože to pro něj znamenalo získat privilegované postavení. Sám kníže František Josef II. ve své řeči v lichtenštejnském zemskému sněmu v listopadu 1940 vzpomínal na setkání s Hitlerem v březnu 1939, přičemž poznamenal: „My Lichtenštejnci jakožto lidé německého kmene, se stejně jako dosud podílíme vřelou účastí na utváření budoucnosti německého národa“.(Stojí ve vládním prohlášení).
K nabytí majetku Lichtenštejnů v minulosti: Žili na Moravě už kolem 13. století. Většinu majetku ale získal Karel I. z Lichtenštejna, který se po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 stal předsedou komise, která vyšetřovala 27 českých šlechticů a měšťanů, které dala popravit. Poté také předsedal konfiskačnímu soudu a byl předsedou mincovního konsorcia, které cíleně znehodnotilo měnu a díky svému konání se obohatil na úkor státu tím, že konfiskovaný majetek odkoupil levně ve znehodnocené měně.
Lichtenštejnové se nikdy nesmířili s pozemkovou reformou z roku 1919 a již před válkou začali vyjednávat se Sudetoněmeckou stranou a za války s Německem o navrácení majetku.
A tak se soudí dodnes, a protože mezinárodní soudy jejich nároky neuznaly, zkouší to na politicích. Jakákoli snaha ať už Lichtenštejnů či případně sudetských Němců nesmí být politiky podporována. Ve společenské atmosféře poznamenané lhostejností či neznalostí může i malá skupina nadělat velké škody. Vznik československého státu v roce 1918 a základní právní normy obnovené republiky z roku 1945 nelze nikým zpochybňovat. Benešovy dekrety byly oprávněné a jsou nevratné.
Co skutečně potřebuje český občan, je posilování důvěry v republikánské zřízení, ve státní instituce, bez ohledu na to, kdo má momentálně většinu ve Sněmovně a sedí ve vládě či na Hradě.
Zdroje informací: Oldřich Danda: Lichtenštejni chtějí obejít Benešovy dekrety, prezident Pavel jim pomáhá. Novinky.cz, 7.11.2023
Veronika Bílková, vedoucí katedry mezinárodního práva, UK
Macinka znemožnil exministru Hermanovi pokračovat jako honorární konzul Lichtenštejnska, FORUM24, 4.8.2026
