Článek
Dva miliony lidí žijí v enklávě odříznuté od světa, bez elektřiny, vody, léků a svobody pohybu. Více než 80 procent obyvatel přišlo o domovy, rodiny přežívají v provizorních táborech a každý den je bojem o přežití. To není kolaterální škoda války. To je výsledek vědomé politické linie.
Netanjahu vede nejpravicovější vládu v dějinách Izraele. Jeho spojenci mluví o vysídlení Palestinců a návratu osadníků do Gazy. Slova o „dobrovolné migraci“ jen maskují dlouholetou skutečnost, jíž se vždy říkalo nucené vyhnání. Fašistické režimy minulosti také skrývaly násilí za líbivé pojmy, povyšovaly sílu nad právo a národ nad jednotlivce. Netanjahu tento princip přetavil do blízkovýchodní podoby. Izraelská armáda sama přiznala, že Hamas nelze vojensky eliminovat, protože Hamas není jen organizací, ale také ideou. Přesto ničí celou Gazu. Nejedná se o logiku bezpečnosti, ale o logiku genocidy: jestliže nelze zničit ideu, musí být eradikován národ, který ji nese.
Dnes už je to víc než blokáda. Hlad se stal zbraní. Ceny potravin vzrostly na nepředstavitelnou úroveň. Mouka stojí třicetkrát více než před válkou, brambory padesátkrát. To není tržní výkyv, to je řízený hladomor. A tento hladomor je důsledkem izraelské politiky: zastavení dodávek a nastavení pastí, které z humanitární pomoci dělají nástroj útlaku. Tvrdí se, že Hamas manipuluje zásobami. Skutečnost je opačná. Kdyby cílem bylo oslabit Hamas, muselo by být jídla více, ne méně. OSN jasně říká: jde o kolektivní trest, což mezinárodní právo zakazuje.
Vedle řízeného hladu probíhá i útok méně viditelný, ale stejně ničivý: sexuální a reprodukční násilí. OSN a lidskoprávní organizace popsaly případy znásilnění palestinských mužů i žen ve vojenských věznicích. Lékařské zprávy potvrzují mučení a ponižování. Nemocnice, porodnice a kliniky reprodukční medicíny se stávají cílem, aby byla zničena samotná reprodukční kapacita palestinského národa. Odborníci mluví o etnické čistce, OSN dokonce o femigenocidě.
Gaza není výplodem Hamasu. Je to místo, kde se protínají dějiny kolonialismu, nuceného vysídlení a trestu uvaleného na celé obyvatelstvo. Dvě třetiny jejích obyvatel jsou potomky uprchlíků z roku 1948. Jsou to rodiny se svou pamětí a svým utrpením.
A kde stojí Česko? Pevně na straně Izraele, jednohlasně, bez vnitřní diskuse. Vláda opakuje mantru nezlomné podpory, opozice přitakává a veřejný prostor zní jednotným tónem. Prezident Pavel sice zdůrazňuje humanitární rozměr a podporu dvoustátního řešení, ale v české politice zůstává osamělým hlasem. Zatímco jiné evropské státy už mluví o příměří a odpovědnosti, Praha setrvává v roli nekritického spojence, který svým mlčením legitimizuje kolektivní trest.
Česká média selhávají. Předstírají objektivitu, ale ve skutečnosti pouze přebírají oficiální izraelský narativ. Palestinské oběti se redukují na čísla. Zničené nemocnice a školy se objevují jen tehdy, když už je nelze zamlčet. Kritické zkoumání izraelských zločinů téměř chybí. Čtenář i divák dostává jednostranný obraz, který normalizuje násilí. Média tak přestávají být kontrolou moci a stávají se nástrojem loajality.
Historická vazba k Izraeli má své kořeny. Československo v roce 1948 patřilo k prvním, které mu pomohlo. Empatie po Holocaustu i geopolitická kalkulace se proměnily v mýtus, který přežil generace. Ale právě naše historie nás učí, co znamená mlčet, tváří tvář zlu. Mnichov 1938 ukázal, jak snadno lze obětovat malý národ ve jménu geopolitiky. Holocaust ukázal, kam vede, když lidé zůstanou jen čísly a svět mlčí.
Nelze donekonečna opakovat, že Izrael má právo na obranu. Každý stát má právo chránit své občany. Žádný stát ale nemá právo páchat genocidu. A žádná demokracie nemá právo podporovat vládu, která přejímá fašistické principy a svým jednáním fakticky popírá vlastní mezinárodní závazky.
Naše vlastní historie nás varuje. Mnichov 1938 i Holocaust ukázaly, kam vede, když se svět dívá stranou a nechá děti trpět. Dnes se to děje znovu v Gaze.
Podepišme petici a připomeňme světu, že lidská důstojnost a právo na život nemají hranice. Pomozme dětem, dokud jim ještě zbývá trochu času.
