Článek
Předem upozorňuji, že toto jsou mé pocity, postřehy a zkušenosti. Pokud to máte a vnímáte lépe, budiž vám to s láskou přáno a ať vám to vydrží co nejdéle.
Bydlím na severu Čech v jednom okresním městě. Po 2. světové válce se do oblasti stěhovali lidé, aby zabydleli Sudety, za minulé éry za prací hlavně v chemickém a hornickém průmyslu. Po revoluci podniky, které sem přivedly stovky odborníků i pomocné síly, postupně snižovaly stavy nebo se zavřely úplně a od té doby to tu jde s náladou lidí pomalu z kopce. Ale co se tu děje po covidu, nestačím zírat.
Ústecký kraj mi přijde jaksi začarovaný. Pro obyčejného člověka s maturitou je tu málo kvalitní práce (pokud nechcete dělat operátora ve výrobě na 3 směny, obchodníka nebo telefonistu), stahují se sem všelijaké živly nejen z této, ale i vedlejší republiky a nemyslím tím Německo. Sice je tu dostupnější bydlení než třeba v Královéhradeckém kraji, ale v poměru si tu zaměstnanci míň vydělají.
Je tu nepočítaně vyloučených lokalit a přestávám se tu cítit bezpečně. Jako by tu občané jaksi otupěli. Stávají se bezohlednou a frustrovanou hromádkou neštěstí. Zkuste se někdy projít po městě nebo cestou v autobuse sledujte obličeje lidí. Kolik z nich má dobrou náladu, nedej bože úsměv na rtech. Rozumím tomu, co je/mě (nebudu si hrát na svatou) frustruje. Všechno se zdražuje, řetězce využívají toho, že tu nemají konkurenci a všechno je oproti sousedním zemím o mnoho procent dražší a to nemluvím o energiích a slavném konsolidačním balíčku naší nesociální vlády, atd. atd. Dnešním světem prostě vládne otupělost, odevzdanost, doprovázená českým remcalstvím a frustrací.
Několikrát jsem byla svědkem i aktérem situace, kdy mladí výrostci teplejších odstínů pleti v MHD dělali bordel, vyhazovali vypité plechovky za jízdy z oken, útočili na lidi nejen slovně a nikoho to nezajímá, všichni sklopí zrak. Když se ozvete, naučíte se od nich tolik nových sprostých slov, že je ani váš mozek všechny nezvládne pobrat. Dřív by je řidič vozidla vyvedl za flígr na další zastávce. Dneska ani nevylezou z kabiny. Chápu, že zase tak dobře placení nejsou nebo mají strach, jsme jen lidé. Ale takto se bude situace jen prohlubovat a jak porostou, budou si myslet, že můžou všechno, protože výchova v rodině selhává. A to se nebavím o tom, že ti lidé, na které útočí je vlastně živí a pokud se nezmění sociální systém živit budou i v budoucnu.
Nebo další situace… Na mého přítele několikrát vyrukoval po cestě domů opilec jdoucí z hospody, protože si zrovna s kámošema od srdce postěžoval na to, jak všechno stojí za prd, kam to ta vláda vede, nejsou peníze apod., a který alkoholem ztratil zábrany a chtěl vypustit páru.
Pracuji ve veřejném sektoru a můžu říci, že zde je ta změna vidět skutečně razantně. Frustrace a kupodivu lidská hloupost převažuje nad zodpovědností a pokorou.
Nechci tady moralizovat a svádět na někoho vinu. Vím, že dnešní doba je těžká a je spousta lidí, kteří nevidí světlo na konci tunelu, ale uvědomme si, že za svůj život je zodpovědný každý sám. Ne vláda, manželka, tchýně, šéf. Pojďme se zamyslet, jak ten svět okolo sebe udělat lepší. Nevytvářet si falešné domněnky, nevymlouvat se, nestěžovat a snažit se změnit svůj život k obrazu svému, protože nikdo jiný to za vás neudělá. Staňme se, pokud možno nejlepší verzí sama sebe. Začněme po malých krůčcích. Stačí, když se ze začátku usmějeme na 1 osobu denně, budeme si všímat svého okolí, pomáhat bližním, zajímat se a být důslední. A uvidíme, že se vše začne obracet k lepšímu. Čím více lidí toto pochopí, tím dříve se budeme mít lépe.
