Článek
V roce 2020 Ústavní soud výslovně řekl, že prezident má povinnost přihlížet ke střetu zájmů při jmenování předsedy vlády. Ne že může. Ne že by měl. Má povinnost. A přesně to dnes prezident Petr Pavel dělá, když brání tomu, aby si do čela vlády zase sedl člověk, který má jednu ruku na státní kase a druhou na vlastním holdingu.
Zákon o střetu zájmů není dekorace
Zákon o střetu zájmů není ozdoba na poličce. Není napsaný proto, aby si miliardář v klidu usedl do premiérského křesla a teprve pak začal přemýšlet, co s konfliktem zájmů.
Ten zákon existuje právě kvůli situacím, jako je ta dnešní – aby do funkce předsedy vlády nebyl jmenován nikdo, kdo je ve zjevném střetu zájmů, dokud si ho nevyřeší.
U Andreje Babiše je ten střet obrovský a dlouhodobý. Ovládal Agrofert, ovládal média, chtěl ovládat vládu. Všechno najednou. Piráti k tomu říkají úplně jasně: prodej Agrofert, nebo nebuď premiér. Žádné „třetí cesty“, žádné další papírové hry s fondy. Toto je jediné řešení.
Nestačí to „nějak obejít“
Babiš není jen jeden politik. Je to návod pro všechny ostatní, jak zkoušet ohýbat systém. Proto jsme předložili protikorupční balíček, který má podobným hrám zavřít dveře.
Chceme, aby se nepočítalo papírové divadlo kolem fondů, ale skutečný majitel. Aby úřad, který má hlídat stranické peníze, nebyl jen figurka, ale mohl opravdu zasáhnout – klidně i nařídit nucený prodej podílu v médiích, když se z politika stane mediální magnát. A aby se zákaz podnikání politiků s veřejnými penězi propsal přímo do zákona o zadávání zakázek a vymáhal ho antimonopolní úřad. Už žádné „my vlastně nevíme, kdo tu firmu ovládá“.
Je to úplně jednoduché: když chce Andrej Babiš zpátky do Strakovy akademie, musí si vybrat. Buď Agrofert, nebo premiér. Obojí najednou už v téhle zemi stačit nesmí.
