Článek
Můj první výběr dálkové školy totiž nebyl vůbec šťastný a studium bylo nad mé síly. Po pár letech jsem se rozhodla, že tomu dám druhou šanci. V jiné škole a v jiném oboru. Bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsem pro sebe udělala.
Během dálkového studia jsem nasbírala zkušenosti a poznatky, které by mohly být užitečné pro mnohé jiné, kteří stojí před stejným rozhodnutím. Jít do toho, nebo ne?
Já říkám ano, ale je tam ALE. To ALE je hodně podstatné, ono totiž skrývá řadu okolností, které si člověk musí uvědomit. Chci studovat pro sebe nebo mě k tomu tlačí v zaměstnání? Budu mít čas na přípravu do hodin, na referáty, prezentace, projekty? Jsem připraven na to, že budou testy, písemky, zkoušení? Umím skloubit práci, studium a rodinu? Umožní mi můj zaměstnavatel studium v pracovních dnech? Zvládnu to vůbec?
Tohle vše jsem řešila také. Ale moje rozhodnutí bylo skálopevné a v práci mi přislíbili volný den v týdnu, abych mohla s ostře ořezanými tužkami v penále a jiskrou v oku začít. Dlužno podotknout, že ne každý zaměstnavatel vám tento luxus dopřeje, a proto je dobré situaci v práci nastínit předem a podle toho vyhodnotit, jakou školu si pro dálkové studium vybrat. Ano, dnes je možné dálkově studovat i online a do školy přijít jen na testy a zkoušky, jenže z mé zkušenosti to ne každému vyhovuje. A to byla právě má první bolavá zkušenost, že mně osobně tedy ne.
Plavala jsem v účetnictví, v obchodní korespondenci, písemné odpovědi na mé otázky směrem k vyučujícím trvaly neúměrně dlouho, neměla jsem čas číst hromady odborných knih a po dvou letech trápení jsem to vzdala. Potřebovala jsem kontakt. S učiteli, kteří mi látku vysvětlí a přednesou. Se spolužáky, kteří mě povzbudí, pomůžou a kteří budou řešit stejné studijní problémy jako já. Se školou, která bude tolerantní k „dálkařům“ a bude mít mindset nastavený tak, aby pracujícím studentům vyšla co nejvíce vstříc.
A přesně do takové školy jsem nastoupila.
Sama jsem vstoupila do třídy plné svých budoucích spolužáků a zjistila hned dvě věci. Že nepoznám, jestli některý z nich náhodou není náš učitel a že jsem ve třídě jedna z nejstarších.
Vzala jsem to sportovně a sedla si do volné lavice. Když se nám přišla představit naše třídní paní učitelka (zhruba v mém věku), atmosféra se rázem uvolnila. Bylo to tady. Stala jsem se dálkovým studentem.
Dnes, po ukončených třech letech dálkového studia a se zbývajícím posledním rokem do maturity, píšu tento článek, abych dala lidem pár tipů do začátku.
V první řadě: Než podáte přihlášku na dálkové studium, je dobré si zjistit, kdy mají žáci devátých tříd ukončené přijímačky na střední školy. Pokud si ji totiž podáte dříve a hlásíte se na dálkové maturitní studium, může se stát, že vás bude čekat přijímací test z českého jazyka a matematiky. V mém světě je to vrchol masochismu, ale třeba by to někomu vyhovovalo.
V další řadě: NEMĚJTE PŘEDSUDKY. Když je vám kolem čtyřicítky a kolem vás jsou spolužáci, kteří by věkově mohli být vaše děti, tak to neznamená, že jsou hloupí a nevyspělí. Znamená to, že váš život obohatí a můžete si ve společné cestě vzájemně pomoci.
A v neposlední řadě: Vždy bude nějaký předmět, který budete mít radši. Vždy bude nějaký předmět, který vám nesedne a který budete milostivě „snášet“. Vždy se může stát, že vám učitel bude víc či míň sympatický. A budou dny, kdy budete sedět nad učivem, protože vás čeká test z literatury a můžou vás trápit výčitky, že jste mohli jít s dětmi ven, že jste mohli jít posedět s kamarádem na pivo (protože díky studiu trošku zanedbáváte své přátele) nebo že jste si mohli udělat romantický večer s partnerem. Tohle všechno k tomu patří.
Konečnou otázkou je, jestli to stojí za to. A já věřím, že ano.
Věřím, že i když mě spolužáci s láskou nazývají „Hujerem“ a ta cesta je někdy dlouhá a krkolomná, tak to stojí za to. Už jen pro ty chvíle, kdy se učíte něco nového. Kdy se smějete se spolužáky i s učiteli. Kdy cítíte, že pak budete moci roztáhnout křídla a profesně růst.
Tato zkušenost mě dělá šťastnou. A jestli cítíte, že by mohla dělat šťastnými i vás, pak směle do toho. Vždyť co nejhoršího se může stát? Když to nepůjde, tak jste to alespoň zkusili. A toho litovat nemusíte.
