Článek
Vánoce… pro mnoho lidí ty nejkrásnější svátky roku…A pro některé noční můra…I ja jsem kdysi milovala vánoce ano… kdysi …když jsem ještě nebyla na světě úplně sama…Ale to je dlouhý příběh…A zřejmě by Vás ani nezajímal…Takže máme měsíc před vánoci, vše září, všude je vánoční výzdoba a já prochazim mým oblíbeným centrem kde už je stromeček, světýlka kam se podíváte…A v mém srdci se usazuje smutek… Nevýslovný smutek z toho, že zase na vánoce budu sama…A ne. Nemám žádné rodiče, kam se mi nechce jet. Nemám ani děti…Prostě nikoho …Příbuzní mne odstrihli a tak mne na vánoce ani nekontaktuji a nestykaji se se mnou..No ta prázdnota se nedá popsat…Zase budu buď opilá, nebo si vybrečím oči…Ach jo…Kéz bych tak byla v jiné zemi tam kde lidé nikoho z rodiny nenechají samotného.. Ne v české republice s českými vlastně napůl maďarskými příbuznými kteří o sobě prohlašuji jací jsou češi…No ale mi maďarští příbuzní na Slovensku se takto nechovají.. Kdybych bydlela tam, sama bych nebyla…Jiná mentalita? Možná…Možná jen smůla na bezcitné příbuzné…Snad to zase nějak přežiji …A příští rok? Nevím.. Možná potkám nějakého fajn může který už bude se mnou …Tak šťastné a veselé…
