Článek
Když jsem se svým exmanželem prožila všechny fáze narcistické manipulace, začala jsem se zaměřovat na původ jeho narcistického chování. Jako nezúčastněná pozorovatelka z pozice třetí osoby jsem začala analyzovat jeho vzorce napříč generacemi. Jako modelový příklad jsem si vybrala generační trauma z jeho prvního manželství.
Oba manželé v té době pocházeli z toxických rodin. Život v takovém prostředí byl značně bolestivý a náročný. V těchto vztahových vzorcích byl jedinec oslabený, začínal pochybovat o svých pocitech a ztrácel úctu sám k sobě. Navenek však jejich zázemí mohlo evokovat naprosto funkční rodinu.
Tragický piedestal pro „benjamínka“
Honza byl „benjamínek“. Jeho matka ho porodila v pozdním produktivním věku. Mezi ním a starším bratrem byl věkový rozdíl 13 let, přičemž každý měl jiného otce. S jeho otcem žila matka pouze pár let, když v pěti letech malého Honzíka tragicky zemřel.
Matka chlapce následně postavila na piedestal a vychovávala ho nekriticky, což z něho udělalo grandiózního narcistu, přesvědčeného o své naprosté dokonalosti a jedinečnosti. Vzhledem k tomu, že postrádal pevnou mužskou ruku, stal se tento emocionální deficit jeho doživotním stigmatem.
Matka s maskou pečovatelky a psychický teror
Jeho matka pracovala jako zdravotní sestra v místní nemocnici. Po dvou rozvodech provázených fyzickým a psychickým terorem se svému synovi věnovala jen tolik, kolik jí dovolila práce. Syna ovšem neuvěřitelně hýčkala a projevovala mu „opičí lásku“ - nikdy ho fyzicky netrestala, maximálně na něho zvedla hlas. V její nepřítomnosti ho vychovávalo sídliště. I když pak matka později bydlela s novým partnerem, ten už Honzovi otce nikdy nedokázal plnohodnotně nahradit.
V pubertě byl Honza prakticky nezvladatelný. Začal kouřit a přičichl k drogám. Škola (SOU), na které studoval, ho však kupodivu bavila a dokončil ji s vyznamenáním. Proto neměl problém s výběrem prvního zaměstnání v Metrostavu. Naštěstí v té době ještě existovala povinná vojenská služba, tak narukoval.
Zuzana a luxusní klec plná chladu
Zuzana bydlela zpočátku ve funkční rodině. Byla jedináček. Z otce se ale časem stal workoholik a matka začala na tento účet nadměrně pít. Když situace už nebyla únosná, Zuzanini rodiče se rozvedli. Byla „tatínkova holčička“, takže trauma z rozvodu rodičů jí otec kompenzoval vším, na co si ukázala. Měla nejnovější mobil, počítač a spoustu hraček, se kterými si ani nehrála. Po skončení vesnické základní školy chodila na střední obchodní školu, kterou dokončila jen s přispěním svého otce. Ten jí zaplatil závěrečné zkoušky a její školu i finančně podporoval.
Matka si pak našla „druha v pití“, se kterým bydlela v bytě ve městě. Její alkoholismus ji po letech přivedl do hrobu s pokročilou cirhózou jater.
Otec si časem našel novou ženu a vzal si ji. Milena byla manipulátorka a její loajalita k rodině byla přinejmenším diskutabilní.
Past na místní diskotéce
Honza potkal Zuzanu na místní diskotéce. Nechodili spolu dlouho, když Zuzana v sedmnácti letech otěhotněla. Její rodiče, hlavně otec, to brali tragicky. Co řeknou sousedé a kamarádi? Byla to pohroma. Otec proto dceru zavíral před světem a čekalo se, až se Honza vrátí z vojenské služby, aby si ji vzal za ženu. Otec, aby měl mladý pár pod palcem, jim koupil dům jen pár kroků od toho svého.
Manželství narcistů – hop anebo trop
V psychologii je všeobecně známým faktem, že maligní narcista si k sobě obvykle vybírá tzv. narcistický zdroj – člověka s vysokou mírou empatie, aby z něj mohl čerpat to, co sám nemá, a čím potřebuje vyplnit své vnitřní prázdno. Manželství dvou narcistů je proto velmi specifickým a zajímavým fenoménem. Zpočátku jsou k sobě přitahováni mírou vzájemného obdivu, ale s jejich egocentrismem dochází brzy k boji o moc a ke zvyšování dominance. Hlavním konfliktem se stává boj o vzájemnou pozornost a uznání. Pokud se oba partneři soustředí výhradně na vlastní zájmy, touhy a potřeby, logicky vede k absolutnímu nedostatku podpory ve vztahu i k hlubokým pocitům osamělosti.
Honza a Zuzana byli dvě silně narcistické osobnosti, které se spojili ve svazek manželský. Honza, naprosto přesvědčen o své neomylnosti a pravdě, měl neustálou tendenci získávat nad Zuzanou převahu v praktických věcech. Učil ji vařit a pečovat o domácnost, protože tyto dovednosti do ní v mládí ze strany rodiny nebyly vštepovány. Měl také svůj specifický pohled na péči o prvorozeného syna, do kterého vkládal své tajné ambice a projekce.
Zuzana si naopak díky kontaktům se „správnými lidmi“, které získala přes svého vlivného otce, zabezpečovala administrativní chod domácnosti. Její snobský přístup vůči lidem, kteří se měli hůře než ona, byl značně nekritický. Toto své nastavení dávala patřičně „sežrat“ i Honzovi. Nezapomínala mu neustále předhazovat, že dům, ve kterém žijí, jim koupil její táta a že ona potřebuje žít v luxusu, na který byla dosud zvyklá. Honza se proto snažil své zraněné ego zachránit tím, že rozběhl podnikání ve stavebnictví. Chtěl rodině i době dokázat, že ji umí zabezpečit a že Zuzana díky tomu nebude muset nikdy pracovat. Byla tak plně vložena do role matky a manželky v luxusní kleci.
Luxusní dovolené versus GPS v autě
Ani luxusní dovolené a narození dvou synů, Patrika a Dominika, však jejich manželství nezachránily. Honza musel za prací jezdit po celé republice, takže nebyl většinu času doma. Zuzana kvůli tomu citově i sexuálně strádala. Našla si proto ve vedlejší vesnici milence, za kterým pravidelně jezdila. Postupně se zaplétala do svých vlastních lží a děti nechávala na vedlejší koleji.
Honza to začal reálně řešit až na popud vlastního tchána, který mu na rovinu řekl, že se mu hroutí manželství. Honza proto namontoval do auta Zuzaně GPS zařízení, aby mohl kontrolovat, kde se zrovna nachází, a tím si definitivně potvrdil její nevěru. Protože ani jeden z nich nehodlal ustoupit ze své pozice, iluze o dokonalém manželství praskla.
Rozvod jako aréna pro dvě ega
Rozchod partnerů ale nenásledovala dospělá dohoda, ale zahájení vleklé zákopové války. Rozvod svou narcistických individualit je proces na velmi dlouhé lokty, protože ani jeden z nich nedokáže unést porážku. Celé se to proměnilo v bezohledný mocenský boj, kde hlavním platidlem a zbraní hromadného ničení byly finance, majetek a bohužel i vlastní děti.
Byla to aréna, kde se v plné palbě projevily jejich nejtemnější zděděné vzorce chování. Do tohoto rozjetého toxického vlaku a boje o majetek jsem později jako Honzova nová partnerka vstoupila i já. To už byl právně rozveden. Stala jsem nezúčastněnou, ale přímou pozorovatelkou toho, jak hluboko dokáže klesnout lidská zášť, když se potkají dva narcisté. Byl to kolotoč pomluv, ponižování a neustálého ohýbaní reality, kde pravda neměla žádnou váhu. V této válce dvou eg neexistovali vítězové, jen poražení – a tu nejtvrdší daň v podobě psychických traumat, závislostí a depresí nakonec zaplatila ta nejzranitelnější generace. Jejich vlastní synové.
