Článek
Přivítání, které vezme vítr z plachet
Letadlo dorazilo včas, kufry také. Problém nastal až v hotelu. V recepci stál horký vzduch, klimatizace jen hučela a „pokoj za chvíli“ se protáhl na tři hodiny. Personál se omlouval s úsměvem, který nic neřešil, a hosté se střídali u nefunkčního automatu na vodu. Místo uvítacího drinku boj o lok vlažné tekutiny a první pocit, že obrázky v katalogu a realita si ani nepodaly ruku.
Pokoj s (ne)výhledem
Když se konečně dočkali klíče, přišla druhá sprcha — tentokrát obrazná. „Výhled na moře“ se dal zahlédnout jen když si stoupli na postel a naklonili se přes okno; jinak dominovala zeď sousední budovy. Balkon byl úzký, na stolek se sotva vešly dvě skleničky. Všude bylo cítit zvláštní zatuchlo a klimatizace fučela tak, že se u ní nedalo spát. Romantika u moře? Spíš beton a bzukot.
Sprcha, co nezná střed
Ranní hygiena se rychle změnila v adrenalin. Voda buď pálila, nebo řezala ledem, nic mezi tím. Zkoušení páčky připomínalo ruletu: tři vteřiny horka, dvě vteřiny mrazu, útěk z proudu a zpátky. Po dvou pokusech si Ivan s partnerkou nastavili „rychloprovoz“ — co nejkratší sprcha a pryč.
All inclusive bez chuti
Jídelna slibovala pohodlí, ale realita byla jiná. Těstoviny bez šťávy, párky plovoucí v něčem slaném a zelenina, která už měla to nejlepší za sebou. Snídaně se daly zvládnout, oběd se občas podařil, večeře byla sázka do loterie. Všechno podtrhovala fronta na nápoje a personál, který sice běhal, ale nestíhal. Pocit, že jste host, se rychle měnil na pocit, že překážíte.
Den bez vody = opravdový survival
Když teploty vyletěly k čtyřicítce, přišla rána: voda netekla vůbec. Záchod nespláchl, sprcha nefungovala, z kohoutku ani kapka. „Technický problém,“ řekla recepce a poprosila o trpělivost. Hosté nakupovali balenou vodu ve městě, nosili ji v taškách a improvizovali hygienu v umyvadle. Byl to moment, kdy se z dovolené definitivně stala zkouška nervů.
Komunikace, která nic nevyřeší
Ivan několikrát slušně urgoval řešení. Odpovědí bylo střídání recepčních a ujištění, že „se na tom pracuje“. Sleva? Nabídka jiného pokoje? Tichá voda břehy mele — ale tady neběžela vůbec. Dojem z celého pobytu tak nakonec neurčily „velké průšvihy“, ale série malých selhání, která se vršila, až přetekla.
Lekce pro příště
Po návratu domů si dali předsevzetí: příště pečlivě číst recenze, hledat aktuální fotografie od hostů a ptát se na konkrétní věci — jak funguje klimatizace, jaký je reálný výhled, jak často vypadává voda. A hlavně: nebát se první den říct, že něco není v pořádku, a chtít nápravu, ne jen omluvu. Dovolená má být odpočinek, ne reality show. Tohle poznání, byť drahé, si z Řecka přivezli jako suvenýr.
