Článek
Zvědavý pohled, který se opakoval každý večer
Když jsme si pořídili čtyřnohého kamaráda, mysleli jsme, že máme doma jen dalšího mazlíčka, který si užívá pohody. Hned první večer však pes ztratil zájem o hřiště a začal stát u plotu směrem k sousední zahradě. Přiznám se, že to bylo zvláštní, ale první dny jsme to považovali za pouhou zvědavost. Psi umějí být občas divní, že?
Ono to ale trvalo. Každý večer, přesně ve stejnou dobu, se náš pes postavil k plotu a naslouchal. Začalo to být až podezřelé. Zkoušeli jsme ho odvést, přivolat, dát mu pamlsky, nic nezabíralo. Oči měl upřené jen na to jediné místo.
Někdo v zahradě, ale kdo?
Po několika dnech jsme se rozhodli situaci prošetřit. Když se setmělo, postavili jsme se vedle něj a pozorovali sousedovu zahradu. Nečekaně jsme tam uviděli staršího muže, jak tam tiše stojí a… něco hledá. Bolestně se ohýbal, často se zastavil, rozhlížel se a znovu se vracel ke stejnému místu.
Ten člověk vypadal ztraceně, unaveně a trochu zmateně. Byli jsme v šoku. Co tam dělá ve večerních hodinách? A proč se to opakuje každý den?
Objev, který nikdo nečekal
Další večer jsme se rozhodli zeptat souseda, jestli toho muže nezná. Sousedi byli pohotoví, ale i oni se divili. „To je pan Novotný,“ odpověděli. „Žije teď na ulici a občas tady nocuje, když je zima a nemá kam jít.“
Ten chlapík působil jako bezdomovec, ale choval se mile a uctivě. Náš pes ho zkrátka každý večer poznal a šel tam za ním. Večer po večeru.
Zvíře, které cítilo víc než my
Najednou dávalo všechno smysl. Pes stál u plotu, protože cítil energii a přítomnost člověka, který je sám, potřebuje pozornost a teplo. Ukázalo se, že zvířecí instinkt funguje lépe než náš selský rozum.
Rozhodli jsme se tehdy kontaktovat místní útulek a nabídnout pomoc panu Novotnému. Ne proto, že by to někdo po nás chtěl, ale protože jsme pochopili, že náš pes jen ukázal na někoho, kdo to opravdu potřebuje.
Nový rytmus ve večerech
Od té doby už pes nezůstává u plotu sám. Někdy se k nám přidá sousedka, jindy vezmeme pár dek nebo tekutin a vykročíme směrem ke starému panu. Ten se naučil, že někdo na něj nezapomněl. A my jsme se naučili vidět svět očima našeho psa, že se za každým zvláštním chováním může skrývat opravdový důvod.
