„Protekčáci?“ Berenika a Jáchym vrací úder: život se slavným tátou není výhra

Když se narodíte do rodiny, kde se herectví řeší stejně často jako nákup rohlíků, získáte výhodu, ale i nevýhodu. Berenika i Jáchym byli odmala spojováni s úspěchem svého otce. A přestože je Michal Suchánek typem člověka, který si na nic nehraje, jeho děti se s nálepkou protekce potýkaly od prvních kroků na veřejnosti.

Lidé jim připomínali, že mají dveře otevřené jen díky příjmení. To bolelo hlavně v době, kdy sami teprve hledali, kdo vlastně jsou a co chtějí dělat.

Berenika Suchánková se už jako malá zajímala o zpěv, herectví i tanec. Na rozdíl od toho, co si veřejnost často myslí, nedostala herecké příležitosti automaticky. Prošla konkurzy, přípravami, tréninky i obdobím, kdy slyšela posměšky, že je tam „jen díky tátovi“.

To ji ale nezlomilo. Naopak. Časem si vytvořila vlastní divadelní i televizní stopu a začala být vnímána jako samostatná osobnost. Ne jako dcera Michala Suchánka, ale jako Berenika, herečka, která ví, že chce stát na jevišti a že si to musí odpracovat.

Jáchym Suchánek šel úplně jiným směrem. Dlouho to vypadalo, že jeho svět bude sport, především hokej. Hrál závodně, snažil se, ale postupně cítil, že to není cesta, kterou chce jít až do konce života.

Nakonec v něm přece jen zvítězily geny. Přitáhlo ho filmové prostředí — kamera, režie, scénáře, zákulisí. A i když by mohl snadno zapadnout do otcova stínu, rozhodl se jít cestou tvorby. Ne před kamerou, ale za ní.

Ironicky tak platí, že kdo v rodině nejméně mluvil o herectví, skončil v oboru nejhlouběji. Ale po svém, tišeji, s rukama od práce, ne od reflektorů.

A co na to sám Suchánek? Nikdy nenutil děti k tomu, aby šly v jeho stopách. Chtěl, aby si našly vlastní směr. Když se rozhodly jít do umění, jasně jim řekl, že musí pracovat víc než ostatní jinak budou vždycky jen „děti Michala“.

Sám několikrát připustil, že jejich cesta není jednoduchá a že jméno, které je pro něj požehnáním, může být pro ně překážkou. Zároveň ale dodal, že je na obě pyšný, protože obstály tam, kde by to mnozí jiní vzdali.

Berenika i Jáchym dnes dokazují, že nejde o to, čí jste dítě, ale co sami dokážete. Jeden stojí na jevišti, druhý za kamerou. Jeden bojuje s předsudky viditelně, druhý klidně, ze zákulisí.

Jejich příběh není o protekci. Je o cestě, která je někdy trnitá, někdy krásná, ale hlavně jejich vlastní.

Zdroje: